Společné zpívání začalo překvapivě neplánovaně. Hit léta 2017 "No Fire" z Emminy sólové prvotiny "What I’ve Done" vznikl spontánně. Tehdy Jordan vběhl do nahrávání jiné písně s tím, že si s Jiřím Burianem musí poslechnout, co vymyslel - a otextovaná verze refrénu, kterou tehdy napoprvé předvedl, v tomto netradičním duetu zůstala. O rok později zkusili štěstí znovu, a to se singlem "Lost & Found". A ukázalo se, že i když "No Fire" byla náhoda, chemie mezi tímto párem v hudbě funguje tak dobře, že další počiny zkrátka byly jen otázkou času.

Čímž se dostáváme k prvnímu problému - ačkoliv je "Lost & Found" skvělou skladbou, známe ji už od podzimu 2018. Podobně se má i (zdánlivě) jen tak vydaná "Dream On", kterou partneři natočili pro svou dceru Lennon a speciálně vydali na 17. listopad následujícího roku. První zmíněný singl a titulní kus jsme na musicserveru vychválili, na celou kolekci ale člověk při poslechu nahlíží jinak než na ně a další dvě již známé písně jednotlivě. Zvlášť když všechny čtyři zaznějí hned za sebou a k tomu tvoří polovinu alba.

Moment, neobsahuje to ale náhodou skladeb deset? Ano, ale poslední dvě bohužel působí pouze jako do počtu. Jde totiž o akustičtěji pojaté singly "Dopamine" a "By Now". A i když první zmíněná úprava zní emotivněji než originál, nejspíš si ji poslechnete jen párkrát. Totéž platí pro svléknutou verzi titulního songu - na koncertu jde sice o velmi příjemnou tečku za večerem, ovšem na desce není příliš o co stát. Jako bonus v pořádku, coby součást krátkého alba naneštěstí celkový dojem spíše sráží.

Pojďme však zase chválit, protože je co. Dvojce nezůstala pouze u Jiřího Buriana, jako producenta si pozvala také DJe NobodyListen. Ten se postaral o aktuální singl "Higher", který se svým tepavým beatem značí nejtanečnější položku ze všech. Velmi chytlavou pecku navíc zdobí Emmina francouzština, které člověk propadne ihned.

Další kousek z dílny tohoto producenta vyžaduje trochu trpělivosti. "5* Hell" lze totiž po prvním poslechu shodit jako neposlouchatelnou hrůzu. Zvláštně odosobněný zvuk a Jordanovy extrémně vysoké vokály ale přece jen nakousnou zvědavost a člověk dá písni další šanci. A pak se dost možná ukáže, že nejde o experimentování pro experimentování. Tato drzost a odvážnost na naší scéně chybí!

Zbývají dva songy - "Why Do You Still Like Me" a "Bad Boys". Ty si partneři nazpívali sólově. S první zmíněnou si interpretka splnila svůj sen, a nahrála dle svých slov "powerbaladu disneyovského typu s aranžemi jako Adele". Zpovídá se v ní svému protějšku a omlouvá se za své chování v minulosti. I proto lze hodně dobře slyšet, jak svá slova za pianem prožívá. Je potom škoda, že si nedala více záležet na refrénu, kde se pouze opakuje název skladby.

"Bad Boys" coby Jordanova (skoro)sólovka (Emmu zde můžeme slyšet v backvokálech) začíná slibně, zhruba v polovině se ale balada začne ztrácet ve vlastní éteričnosti a trpět na příliš dlouhou stopáž. Škoda.

Zhodnotit dílo jako celek působí poněkud problémy. Většina dosavadních singlů se povedla mimořádně, některé věci si ale zasloužily ve studiu více či méně dopéct. Dvě nebo tři další regulérní skladby by "By Now" slušely. Bohužel to trochu vypadá, jako by si Emma Smetana a Jordan Haj stanovili deadline, který nakonec měli obtíže stihnout (album vyšlo v pondělí 6. června). To je však pouze domněnka. Jisté však je, že v určitých momentech se tahle dvojka dokáže trefit do černého a zazářit jako velká naděje na naší popové scéně. Snad se tedy příště trefí ještě párkrát více!