|
|
Karel Gott - Kantiléna Karel Gott - Kantiléna |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Eduard Krečmar *** Autor hudby: Jiří Zmožek |
orig. Es-dur
|: D F#mi Emi A :|
DOdcházím, lásko F#mimá, Emik ránu A
Da za mnou zůstáF#mivá Emitvůj svět
plný F#mizvláštní vůně Gtvé
i tvých Dsnů a Gplánů,
ve kteDrých své Gmísto mám i A4já. A
DTak radši, lásko F#mimá, Emipůjdu, A
Dbyla jsi kouzelF#miná, Emispi dál.
ZačíF#mináš to vážně Gbrát,
nejisDtou mám Gpůdu,
když se Dptáš, kdo je Gvěčná láska A4má. A
Mé lásky Dstále mění jména,
mé lásky Hmistále mění tvář,
a jen ta Emivěčná kantiléna,
tu věčně Amiluju, mě nepředěláš.
Mé lásky Dstále mění jména,
něco jsem Hmikaždé přísahal,
a jen ta Emivěčná kantiléna,
jen té jsem Adodnes věrný a budu dál.
Ona je Dnádherná,
umí se Hmikrásně nést,
má v sobě Emitouhu cest
a jednou Aprovždy je má.
DTy pláčeš, lásko F#mimá, Emipromiň, A
Dza všechno můžu F#mijá, Emijá vím.
Chceš mou F#milásku celou Gmít,
nestoDjíš prý Go míň,
jenže Djá ten Gvětší díl dám A4jí. A
Mé lásky Dstále mění jména,
mé lásky Hmistále mění tvář,
a jen ta Emivěčná kantiléna,
tu věčně Amiluju, mě nepředěláš.
Mé lásky Dstále mění jména,
něco jsem Hmikaždé přísahal,
a jen ta Emivěčná kantiléna,
jen té jsem Adodnes věrný a budu dál.
Ona je Dnádherná,
umí se Hmikrásně nést,
má v sobě Emitouhu cest,
na které Ase mnou se dá.
Odvážnou Dklenbu má,
jak velký Hmidávný chrám
musíš mě Emibrát i s ní,
vždy ve svých Atónech tě mám
a dál chci Dmí --- Aí --- Hmiít.
Mou věčnou Emikantilénou A můžeš Gbýt. D
|
| |