Loni mu k sedmdesátinám nakladatelství Galén vydalo bilanční "Zpívající knihu" s texty písniček z let 1970 až 2020 či spíše a bez nadsázky s dvě stě čtyřiceti básněmi seřazenými do dvanácti oddílů. Pomocí QR odkazů v knize se čtenář stane i posluchačem kterékoliv z těchto písní. Snad každý ve vyprodané Arše čekal od Buriana léty prověřené hity z alb "Hodina duchů", "Černý z nebe", "Jenom zpívám" nebo "Jihotaje", které prošly testem času a právem byly zařazeny do zmíněného knižního dvanáctialba. Vždyť který trenér by ke klíčovému fotbalovému zápasu zařadil do základní sestavy většinou debutanty nebo hráče bez větších zkušeností? Že třeba Jaroslav Šilhavý při pátečním utkání fotbalistů Česka s Polskem? No dobře, ale to až ve chvíli, kdy koncert v Arše už běžel.

Burian, až na tři výjimky, předvedl jen písně, které napsal letos nebo loni a většina z nich může jeho hitům směle konkurovat. Divadelního prostředí a zázemí v místě, kde jeho otec před devadesáti lety zakládal slavné D34, využil ke scénickému dotvoření svého jarního kabaretu abstraktními videokolážemi Tadeáše Haagera, tanečním doprovodem Terezy Holubové nebo swingovým klavírem Zdeňka Dočekala.

Prostor dostali i hosté. Inženýr Vladimír café band zapůsobil lyrickým antiprotestsongem "Obchod revolucionářskými potřebami". Respektovaný producent badfocus invenčně převlékl dvě Burianovy písně do elektro-indiepopového kabátu. Burian třemi skladbami připomněl i dánského básníka Bennyho Andersena, jehož poezii léta zhudebňoval a pomohl ji prosadil do našeho kulturního povědomí.

Člověk nestačí kroutit hlavou údivem nad aktuální tvůrčí invencí starodůchodce Buriana, který vedle skládání řady nových písní a básní křižuje Česko s desítkami koncertů ročně, každý týden publikuje fejeton a hodinový podcast a téměř denně píše krátké, jasně pointované veselé i melancholické básničky, které na koncertu rovněž zazněly.

Jan Burian se v Arše předvedl ve výborné pěvecké i instrumentální formě, program večera byl pestrý a poutavý, jak se na výroční benefici sluší. Dramaturgicky slabší byl jen rozjezd druhé poloviny programu s četbou "Nepohádky o stínech", ale řetěz se zkušenému performerovi podařilo rychle nahodit zpět.

Diváci přijímali všechny polohy jeho výrazového rejstříku, od sarkastických dobových skic ("Národ je rozdělen, je blbá nálada, pravda a láska se odkládá,") přes vtipně pointované hříčky (většina aktuální poezie) po melancholii a existenciální sebereflexi, při které mrazí v zádech. Tam je Burianova tvorba aktuálně nejsilnější - viz písně "První láska" ("...umřela před léty a vlastně ho ani neměla moc ráda..."), "Turista" (o uvědomování si vlastní spirituality) nebo báseň "Vzpomínky na Závod míru" ("...praskají galusky paměti, duše má za nimi odletí...".

Autorem článku je Karel Pažourek.