Melancholických týpků s kytarou a se srdečními problémy běhá po ulicích stále dost. Alespoň se to tak jeví z pohledu vydavatelství, která nás podobnými maníky pravidelně zásobují. V čem je tedy Mads Langer jiný? Možná tím, že vedle kytary s sebou vláčí i klavír. Správná verze téhle otázky ale zní jinak. Je vůbec Mads Langer v něčem jiný? Album "Behold" dokazuje, že ani ne, když vedle nedostatku hudební originality trpí především nešťastně zvoleným producentským úmyslem.

Dokud si skladby drží komorní ráz a drží se kdesi na lince Jason Mraz - José González, dají se přežít. Většina z nich však sklouzne do velkých popových aranží. Interpretační projev Madse Langera se pak najednou posune k laciným boybandovským variacím a v exponovaných místech nezní zrovna příjemně ("The River Has Run Wild", "Fact-Fiction", "Remains Of You"). Možná byl kdysi nějakým podobným spolkem odmítnut. Každopádně ho však nelze označit za oběť, většinu skladeb si totiž napsal sám a navíc je uveden i jako spoluproducent celého alba.

V této souvislosti překvapí, že písničky byly nahrávány pod střídavým producentským dohledem v Kodani a Londýně, aniž by přitom jakýkoliv rozdíl posluchač zaznamenal. Proto je možné hovořit spíše o úmyslu, než o nahodilosti. "Behold" tím pádem zní sice celistvě, ale už po pár minutách zároveň únavně a nezajímavě.

Mads Langer se zkrátka tolik minut stopáže snaží příklonem k britskému zvuku vyhnout žánrové sféře přeceňovaného severského popu, až je jeho akustickou odnoží. Rodné Dánsko mu to žere. Většina Evropy se napásla předělávkou "You're Not Alone" a víc prozatím nepozřela. Ale ještě to může zkusit v Česku. Pro podobné rozervance tu máme pochopení.