Ten Ddéšť, co přišel za svíAtání,
snad s sebou Gvzít chtěl i můj Ažal,
pak sen o tobě se mi Dzdál.G, D, G
Jak pták na křídlech jsem se vznášel
a Velkej vůz mě kousek vzal,
na úsměv tvůj jsem myslel dál.
Pak tvář tvou najednou jsem líbal
a měsíc lhář na nás se smál,
ves tínu tvým tam jiný stál.
"Pojď, já tě představím, můj milý,"
s úžasem já slyšel tě říct
a chtěl jsem znát, s kým hovoříš.
Já bál se, jiný že tě získal
a vědět chtěl, kdo z nás je lhář,
já jsem neznal jeho tvář.
On dlaň svou měl na tvých líčkách
a na rtech úsměv zářivý,
v očích svých vítězství.
"Chceš žít s mou sestrou?" pak se tázal,
a vtom ten sen vzdálil se tmou
a já jsem věděl, že jsi mou.
|
Jiří Brabec:
