Komunální odpad - Starej voják
AmiPo schodech špinavejch postava bez jména,
Funavený Gstarý voják Amikráčí.
AmiOsudem zmačkanej, kolem dveří beze jmen,
Fjakoby dobře věděl, Gkam má Amijít.
CVzpomínky Gty trochu bolí a Fmálokdy je umaže AmičaGs,
Chorší, nežli Gdostat holí, je Eto, co zůstane v nás.
CVzpomínky Gty trochu bolí a Fmálokdy je umaže AmičaGs,
Chorší, nežli Gdostat holí, je Eto, co zůstane v nás.
Voják sáhnul pod kabát, v krabičce od tabáku
ukrývá zbytek jeho sil.
Mosazná nábojnice za chvíli si v jeho srdci,
za chvíli si najde snadný cíl.
Vzpomínky…
AmiTen starej voják co zpátky jít chtěl, co doufal, že najde to, co najít chtěl,
teď tady Fstojí o dveře opřený, na dveřích Dmijméno, už dávno nečteCný.
Vytáhnul klíč a zámkem otočil, ruce se třesou, když kliku uchopil,
nikdo ho nevítá, smích dětí neslyší, tak tady klečí a pláče do dlaní.
Na stole ležej jak mrchy dopisy nečtený, dopisy od něj, kde stojí, že mu všichni chybějí,
jak je to možný, že je nikdo nepřečetl, jak je možný, že se zhroutil jeho svět. Ten starej voják…
AmiTen starej voFják serval Gmetál na prsou, proč je Esám, kde všichni jsou,
ten starej AmivoFják hlaveň Gk srdci namířil, utřel Eslzy, vystřelil,
ten starej AmivoFják nenaGšel co najít chtěl, výstřel Ekrásně zabolel,
ten starej AmivoFják na schoGdech do nebe stál, půjde Esám a půjde dál.
|
