Potkal jsem na rohu
šedivý ulice,
blankytnou oblohu
v krajině skořice,
co popsat nemohu,
to byla čepice,
červená jak vlčí mák.
Střílel jsem na slony,
na bílou opici,
na růže, na panny,
na Turka v krabici,
pak jsem chtěl tři rány
na její čepici mít.
Řekla mi, nelžete,
zkuste to na špičku
a jestli nechcete,
já to mám v malíčku,
zítra si můžete
lekci při měsíčku vzít.
Těšínská jablíčka
bývají kyselá,
červená čepice
pojednou zmizela,
kde byla zvečera
střelnice veselá,
zůstal jsem docela sám.
Střílel jsem na slony,
na bílou opici,
na růže, na panny,
na Turka v krabici,
pak jsem chtěl tři rány
na její čepici mít.
Řekla mi, nelžete,
zkuste to na špičku
a jestli nechcete,
já to mám v malíčku,
zítra si můžete
lekci při měsíčku vzít.
Svět jsem už prochodil.
města a vesnice,
nikde však nebyla
ta pravá čepice,
červených byly snad
stovky a tisíce,
nikde ta, kterou mám rád.
Nestřílím na slony,
na bílou opici,
na růže, na panny,
na Turka v krabici,
chtěl bych jen tři rány
na její čepici mít.
Vždyť řekla, nelžete,
zkuste to na špičku
a jestli nechcete,
já to mám v malíčku,
zítra si můžete
lekci při měsíčku vzít.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
