Ty moje lásko pobledlá,
ty ses mi příliš nevyvedla,
jenže se ti to bojím rovnou říct,
někdy i málo bývá víc,
jenže se ti to bojím rovnou říct,
někdy i málo bývá víc.
Ty moje lásko na dálku,
co má se napsat na obálku,
aby na ni schránka poštovní
počkala ráda i sto dní,
aby na ni schránka poštovní
počkala ráda i sto dní.
Ty moje lásko vzdálená,
pro mně jsi vážně bezejmenná,
jméno snad jako žito vyklíčí,
až ztratíš oči kočičí,
jméno snad jako žito vyklíčí,
až ztratíš oči kočičí.
Pak budeš tráva i písek a obyčejný klíč,
cesta, která do dálky si běží,
růžová početnice, bleděmodrý míč,
prostě všechno, co bych jinak poznal stěží.
Ty moje lásko vzdálená,
pro mně jsi vážně bezejmenná,
jméno snad jako žito vyklíčí,
až ztratíš oči kočičí,
jméno snad jako žito vyklíčí,
až ztratíš oči kočičí.
Pak budeš tráva i písek a obyčejný klíč,
cesta, která do dálky si běží,
růžová početnice, bleděmodrý míč,
prostě všechno, co bych jinak poznal stěží.
Ty moje lásko pobledlá,
ty ses mi příliš nevyvedla,
jenže se ti to bojím rovnou říct,
někdy i málo bývá víc,
jenže se ti to bojím rovnou říct,
někdy i málo bývá víc.
|
Jaroslav Wykrent:
