Náves, rybník jako dlaň,
pole plná kamení,
dávno dozněl klapot dřeváků,
místo lebedy a bodláků,
chodník čistý
vede místy,
která znám
už od dětství,
kraj básníkův, kraj tátův.
Chaloupky jak v pohádkách,
husopasky na stráních,
bída říkala tu dobrý den,
chlad se díval v zimě do oken.
Cesty zavál sníh,
slepý kůň s poštou jezdil k nám,
před starý krám,
kde já tak rád
si hrával.
Ten krám voněl kořením,
vanilkou a skořicí,
já na neckách v malém rybníku,
hledal moře a v něm Afriku.
Jednou za měsíc
k nám přijel biograf
se spoustou zpráv,
ten den byl víc
než svátek.
Šňůry domků v zahradách,
rozhlas píseň vyhrává
a když večer stíny nakreslí,
mámy pro děti jdou do jeslí.
Jenom hnízda vlaštovčí
jsou tu stejná jako dřív
a plody svý
sladké jak med,
když zlátnou.
Náves rybník jako dlaň,
pole plná kamení,
dávno dozněl klapot dřeváků,
místo lebedy a bodláků,
chodník čistý
vede místy,
která znám už od dětství,
kraj básníkův, kraj tátův.
|
Bob Fridl:
Ag Flek:
