Byl poslední den kdy opravit střechu,
hliněné zástupy v rybníku stály,
a kachny se sčítaly v nervozním spěchu,
cesty se ztrácely v závojích páry.
Byl poslední den kdy opravit střechu,
kabáty obrátit kožichem naruby,
než slova nám uvíznou v obláčcích dechu,
a studení andělé oslaví zásnuby.
Do misky u dveří slévá se světlo,
a stíny už sundaly sekery z háků.
Hledám tu škvíru kde uniká teplo,
kde léto se ukrývá do scvrklých hrášků.
Byl poslední den kdy opravit střechu,
na poli posbírat píšťalky slámy,
než vítr je rozfouká v marnivém spěchu
a na cestě půlnocí půjdeme sami. |
