DPašáci jdou do světa, A7guláš, pivo, trumpeDta,
slA7unce stoupá oblohou, zDelenaj' se volše,
kdE7ekdo už je na nohou, kůrA7ovec kůru kouše,
nDad hlavou nám letí včelí roj
a kdesi hlA7uboko v nás šlape šicí strDoj.
R1: PDřed námi je hotel,G okna samý květ,
a hvA7ězd, co může mít snad jenom DInterhotel Svět,
spousty volných postelí a jGídla nízkých cen
a nA7eznají tam zavírací dDen.
GNa Brněnské přehradě D7sešli jsme se v dobré nálaGdě,
dD7ěvčata jdou po hrázi jGen v Evině rouše,
nA7ikomu nic neschází, kůrD7ovec kůru kouše,
Ga ta jižní Morava
dD7obré vínko lidem podávGá.
A ti černí, to nejsou Arabi,
to jsou ostravští parabi,
mají rádi Radegast, když jim v břiše šplouše,
rubou uhlí pro svou vlast, kůrovec kůru kouše,
Staříč, Paskov, Stonava,
Rudý říjen, Bezruč, Zárubek.
Řeka Váh je malý Jang'c'ťjang
a každé dievča už má vo výbave tank,
jedů chlapci do Tater dolů bez motoru,
Václav Klaus je amatér, kôrovec žiere kôru,
do videnia, do počutia, hoj, ahoj,
šlape přes nás šicí stroj.
My jsme ti hradecký otroci a nemůžem si jinak pomoci,
až obejdem celý svět, oceány, souše,
vrátíme se domů, zpět, kde kůrovec kůru kouše,
kde se lidi strkaj' v tramvaji,
a když se sejdou, tak si zpívají.
R2: SCvět je balón, který letí Fna ohřátý vzduch,
až přG7eletíme, zbude po nás nCa obloze pruh.
Svět je balón, který s námi čFasem odletí
do jG7ednadvacátýho stoletCí.
|
Pavel Dobeš:
Pavel Dobeš:
Akurat:
Pavel Dobeš:
