DmiCo mohu dělCat já, váš Dmirab, než zas a zaCs
Dmičekat zde naC chvíle, na dnAmiy, kdy ně - co E, Ami
EchAmicete?
Já nemám, komu bych věnoval vzácný čas,
komu bych posloužil, než vy mi přikážete.
DmiJá nesmCím vyčítaGt těm CvěčnýDmim hoC- dDmiC, Ginám,
AmiEkdy prAmio váEAmis nesEAmipouštím pEohAmiledy Ez AmiEAmiciferní-ku;
nemyslím na hořkost toho, jak budu sám,
až dáte sbohem zas mně, svému služebníku.
Nesmím se žárlivě zabývat v duchu tím,
co asi děláte, kudy se procházíte;
já, smutný otrok, jen čekám a nemyslím
na nic než na štěstí těch, s nimiž právě dlíte.
Kdybyste učinil cokoliv podle svého,
láska, ten věrný bloud,
v tom nenajde nic zlého.
|
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
