MBbaláF pBbíseFň dCo tmyAmi vždDmiycky přEmiijde vhAmiod mi, šDmietřím prGoud,
pBbíseFň svBbětlFoplCacháAmi škDmiodu nEmienapGáchá,
člověk žBb/Dasne, když se zhGasne.
Malá píseň do tmy dělá doprovod mi, když jsem sám,
píseň, co se stydí v přítomnosti lidí,
ta je tichá, nepospíchá.
®: ChcDmieš-li si na něco pEmiořádně pAmiosvítit, zhasni si,
chcDmieš-li se něčeho Emiopravdu nAmiasytit, nejezG,
chcDmieš-li své běžící mEmiyšlenky zAmiachytit, sFedni si,
chcAmie to svůj čas, vDmi7ážně, chcGe to svůj čas.
Rec: V této chvíli nevidím na ručičky hodinek,
když si zhasnete, taky na ně neuvidíte, to není marný,
v této chvíli nevidím na kalendář na zdi,
když si zhasnete, taky na něj neuvidíte, to není marný,
v této chvíli nevidím ani sám sebe,
když si zhasnete, taky se neuvidíte, to není marný,
k tomu všemu, ovšem nejenom k tomu,
se tedy hodí malá píseň do tmy.
®:
Každý, kdo si svítí, je zapojen v síti jako já,
kdyby stroje škytly, bude tma jak v pytli,
člověk zírá: černá díra.
Pro případy nouze nehledejme dlouze světla zdroj,
mějme v každé době trochu světla v sobě,
aspoň škvírku, aspoň sirku ...
|
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
