Tak od dneka Avím, jak zavírá Hmioči, kdy pusu ti Adávám, jak otáčí hlavu, vechno u Hmiví, to, co bych chAtěl, snad se mi Ezdá, nebo nechápu nic, snad jsem jen F#miblázen, co chtěl bych Dvíc, ty můj Avánku, skládanko Hmihezká z kouzelnejch chEvil. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, poprvé blízko, blízko tě mám a tvoje tvář je plná stop mých, začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíí. A u se mi stýská, pitomej čas, u musí jít, uklidím okurky, poltáře, naposled pusu ti dám, ruce si chvíli nebudu mýt, pel z tvojí kůe nechci si vzít, tak zase zítra, ty můj vánku milovaný.
Nedvedi:
Nedvedi:
Arena:
