(Úvod: D, A, A7, D, G, D, Hmi, A, A, G, A7)
DZjištěno je prý vědecky a Hmidokázáno svědecky,
že Emičlověk musí A7mít někoho Drád. Hmi, Emi, A
DUž přece za dob Adama H7byla tu Eva s vnadama,
ten Epřípad jistě E7račte všichni Aznát.
A Dmaj7proto, že ani já nejsem Emi6výjimečný,
veA7třel jsem se do přízně jedné Dmaj7hezké slečny
a G6právě tak jako ten Adam pod Dtíhou její
krásy H7padám a Emije mi přitom A7do zpěDvu.
DLa-lá, la-la-la-la-la, Ala-la-la-la-lá.
A7La-lá, la-la-la-la-la, Dla-la-la-la-lá.
GLa-lá, la-la-la-lej-lu, Dvap-pa-da-de-Gdú,
Dju-di-du-di-dap, Hmi7ju-di-du-di-dap,
Emipa-ram-pa-ram-pam-A7pam.
Slečna, jestli se nepletu, chodila v černém
korzetu a pyšnila se jak je útlá v pase.
Když vítr nohy bezděčně odkryje slečně,
skutečně já myslím, že snad utonu v té kráse.
A kdybych vám chtěl popsat ještě její boky,
potřeboval bych na to aspoň čtyři sloky.
A právě proto jak ten Adam pod tíhou její
krásy padám a je mi přitom do zpěvu.
Pa-pá, pa-vá-vá-vá-vá, vá-vá-vá-vá-vá,
pa-pá, pa-vá-vá-vá-vá, vá-vá-vá-vá-vá,
du-dú, du-rú-rú-rú-rú, du-tú-rú-rú,
ju-di-du-di-dap, ju-di-du-di-dap,
pa-ram-pa-ram-pam-pam.
Křivka jejího ramene byla by hodna kamene
a sochařova mistrovského majzlíku.
Stejně tak hrdě vypjata dvě běloskvoucí
poupata kvetoucí nevině ve stínu krajzlíku.
To všechno, to jsou bezesporu její klady,
se kterými si člověk někdy neví rady.
A právě proto jak ten Adam pod tíhou její
krásy padám a je mi přitom do zpěvu.
Ha-há, ha-há-há-há-há, há-há-há-há-há,
he-hé, he-hé-hé-há-há, há-há-há-há-hõ,
hõ-hõ, hõ-hõ-hõ-hõ, há-há-há-há,
du-bi-du-bi-dou, du-bi-du-bi-dou,
pa-ram-pa-ram-pam-pam.
Zjištěno je prý vědecky a dokázáno svědecky,
že člověk musí mít někoho rád.
Už přece za dob Adama byla tu Eva s vnadama,
ten případ jistě račte všichni znát.
Ta slečna, kterou jsem vám tady pracně popsal,
za tou jsem jako blázen dnes a denně hopsal.
Pod tíhou krásy toho hada dneska už jiný
Adam padá a je mu přitom do zpěvu.
DDap-dá, du-ri-bap-dá-ram... A7 (nezrozumiteľné
zvuky) D, G, D, H7, G, A7, D
|
50 Cent:
