RECENZE: Zpěvačka Lorde na třetí desce načerpala sílu ze slunce jen částečně

Od třetího alba zpěvačky Lorde se čekalo mnohé. Debut Pure Heroine z roku 2013 a dvojka Melodrama (2017) byly silné a dravé štiky v popovém rybníce a akcie Novozélanďanky Lorde, vlastním jménem Elly Marii Lani Yelich O’Connor, se ocitly hodně vysoko. Nicméně, kýženým hattrickem novinka Solar Power přece jenom není. 

7 fotografií

Ne snad, že by šlo o nepodařenou desku, ale chybí jí samozřejmost a údernost předchůdců, zejména opravdu výborného alba Melodrama. Na ní písničky fungovaly okamžitě a s opakovaným poslechem ještě nabíraly na atraktivitě. Do Solar Power se musíte vposlouchat, abyste mu přišli na kloub. Na tom v zásadě není nic špatného, zmírňuje se alespoň riziko rychlého obehrání, jenže dovedně skrytých perel z něj moc nevydolujete.

Lorde se opět spojila s producentem Jackem Antonoffem a spíš než na taneční rytmy a elektroniku vsadila na mámivý folkově-psychedelický opar. Má to zřejmě evokovat onu v názvu alba deklarovanou sluneční sílu, ale co naplat, když se jaksi nedostává silných písniček.

Solar Power je přesně tím albem, s nímž je vám dobře, když hraje, ale jakmile skončí, nemáte jednak potřebu si ho pustit znovu, jednak zjistíte, že si z něj pamatujete celkovou náladu, ale ne konkrétní skladby. Hodně se napsalo o titulní písni, v níž se Lorde silně inspirovala hitovkou Loaded od Primal Scream. Hovořilo se až o vykradení, což sami Primal Scream smetli ze stolu tím, že singl od Lorde milují a že se zpěvačce zkrátka podařilo zachytit tu samou náladu jako jim před lety.

Solar Power 60 % Lorde

Stále je na albu mnoho dobrého, Lorde nenatočila prefabrikát, ale desku s jasnou vizí a směřováním. Je evidentní, že přesně takto si přála, aby zněla. Místy je opravdu uhrančivá, funkčních nápadů je na ní také dost, ale zkrátka to není ten nerozbitný, monolitický celek. Naštěstí, když už o desce začnete opravdu vážně pochybovat, zjeví se záchrana v podobě Mood Ring, což je vzpomínka na staré dobré časy. Rázem je tu ta Lorde, jakou jsme ji chtěli mít na celé desce. Že se tak nestalo, není nic fatálního. Stále tu máme nadstandard, jenom ne adepta na nejlepší popové album roku.