RECENZE: Z alba On/Off Barbory Polákové čiší radost

Barbora Poláková

On/Off

Skladby:
Ramen, Sousedův trávník, Jizvičky, A-E-I-O-U, Oplatka, Všechno, Ne ne, DESE, Nech bejt, Trávník slow, Laskavost, Neznám větší ticho než to bez tebe, Oplatka love

13 skladeb / 42:03 min

Vydavatel: Championship Music

Ačkoliv má publikum Báru Polákovou možná zafixovanou spíše jako herečku, její pěveckou kariéru nelze opomíjet. Jak se jí tedy povedla třetí studiovka On/Off, na které se nachází hned třináct skladeb?

Tak jako u předchozích nahrávek i tato je velmi pestrá na nástroje. Poláková vždy vynikala perfektními aranžemi a jinak tomu není ani tentokrát. Né né je zábavná a hravá píseň. Ač může působit banálně a možná až příliš jednoduše, což je pocit, který se u zpěvaččiny tvorby objevuje často, je to vypiplaný kousek s jasným poselstvím: "Ne opravdu znamená ne." Dovolit si někoho odmítnout, mít svůj názor, za banálním názvem se schovává mnoho. Hudebně se píseň schovává někde v indie popovém koutě, což je na jednu stranu škoda, protože mohla mít i hitový potenciál. Na stranu druhou, Barbora Poláková dělá muziku pro radost a vždy to z ní je cítit. Postupným rozjezdem připravuje skladba půdu pro následující DESE. Zprvu zábavná polotaneční skladba se zábavným beatem se po čase zlomí do prapodivných textových kreací ,,Be fe le me pe se veze" a to, co zprvu vytvářelo úsměv na tváři, později vyvolává spíše údiv. Máte pocit, jako byste přihlíželi nějakému zběsilému jamování.

Je po obojetných souhláskách libo samohlásky? A-E-I-O-U vám je naservíruje pěkně pohromadě v každém refrénu. Nutno podotknout, že podobně jako u předchozí písně, jde o spolupráci s hereckými kolegy Markem Adamczykem a Janem Cinou. Hudebně už sice skladba není tak zábavná a hravá, má však lehký nádech do hyperpopu.

Bára Poláková to rozjela na lodi, koncert poslouchali i lidé na břehu

U předchozích alb Báry Polákové člověk trochu tušil, že cílovka jsou především ženy. Ať už šlo o vtipně podané zlomené srdce v písni Kráva či už zlidovělou Nafrněná. Ne jinak je to u nové desky, už to však není tak jednoznačné. ,,Pozval mě na Ramen a vzal mě kolem ramen...," zní v otevíráku Ramen, který si neláme hlavu se slabikami ve verších a ačkoliv je právě refrén téhle písně zcela zásadní, začne být na jejím konci mírně protivně protáhlý. Kvalitní zpracování však vyhrává na plné čáře. Naopak jednoduchost vítězí v Oplatce. Akustická kytara, intimnější podání a spolupráce s Benem Cristovao. Funguje to až překvapivě dobře.

Největším problémem zpěvaččina nového počinu je již v úvodu zmiňovaný počet skladeb. Ne, že by jich snad bylo moc, jen se některé opakují. Sousedův trávník se na nahrávce nachází ještě v pomalejší verzi a podobně je to i u Oplatky. Kdyby se skladby v nových aranžích nacházeli na deluxe verzi alba, dalo by se to zkousnout. Na standardní verzi ale působí jako výplňová vata.

Pomyslný vrchol přichází ve skladbě Jizvičky. Hra s hlasem, kterou Poláková ovládá bravurně, dokáže přivodit požadované pocity, aniž byste cítili, že zpěvačka nějak výrazně tlačí na pilu. Bezmála pětiminutová stopáž uteče jako voda a chuť přehrát si song znova nepřestává ani po několikanásobném poslechu.

Poláková je v některých písních vyloženě ve formě, u jiných však trochu tápe. Těch dotažených a zábavných je naštěstí více. Z celého alba čiší radost i úsměv a to i v momentech, kdy byste to nečekali. Zpěvačka se hudbou stále baví, album by si ale zasloužilo ještě dopilovat.

Text: Tomáš Kocian, foto: Youtube
Témata: Barbora Poláková, On/Off, recenze