Přijíždí kapela Thirty Seconds To Mars, v jejímž čele stojí oscarový herec Jared Leto

Sestavou kapely prošlo více muzikantů, ale protože s Jaredem Letem jako s většinou velkých umělců je těžké vyjít, vydržel s ním jen jeho bratr Shannon, jenž hraje na bicí. Při živých vystoupeních je doprovází ještě kytarista Stephen Aiello.

Během své více než dvacetileté činnosti kapela natočila šest studiových alb. Nejslavnější a prodejně nejúspěšnější je This Is War z roku 2009. V té době byla formace na vrcholu sil, prostřednictvím svých písní se s vervou vyjadřovala k bolestem světa, ekologii i mezilidským vztahům.

Ne že by to Jareda Leta přestalo později bavit, angažuje se ostatně v několika charitativních projektech. Vliv skupiny už však není takový.

Její nejnovější albový počin It’s the End of the World but It’s a Beautiful Day měl premiéru loni v září. Propagují ho singly Stuck a Seasons, přičemž ten druhý zahrála dvojice na střeše Empire State Building v New Yorku, když tam v listopadu po lanech vyšplhala, aby dost netradičně oznámila konání nyní probíhajícího turné.

„Budova je svědectvím o všech věcech, které lze na světě udělat. To je z velké části inspirace pro naše poslední album,“ komentoval to tehdy Jared Leto.

Lezení na laně mu přitom bylo před lety málem osudné. Když se vypravil do Red Rocks Canyonu v Nevadě, doprovázel ho zkušený horolezec Alex Honnold. V určitém okamžiku však Leto uklouzl a visel na laně, které ho jistilo. Bylo by to bez problémů, kdyby napnuté lano po chvíli nepoškodil padající kámen.

„Visel jsem ve výšce přes šest set stop (asi 183 metrů – pozn. aut.) a myslel jsem, že je to jen otázka několika sekund, než mi další kámen přeřízne lano. Vnější vrstva už byla roztržená. Bylo vidět jeho střed,“ vysvětlil.

Nakonec to dopadlo dobře a on se z neblahé situace dostal. Na lezení po skalách pak nezanevřel. „Je to součást toho, díky čemu se cítím naživu. Opravdu to miluji. Je to obrovská část mého život,“ vysvětlil.

Jeho kapela prošla zajímavým stylovým vývojem. V jejích písních byly slyšet postupně i souběžně prvky stadionového rocku, popu, muzikálu, emo rocku, elektroniky i prostého pop rocku. Tak, jak pestrý je herecký život Jareda Leta, tak pestrý je i jeho život hudebně-tvůrčí.

V roce 2022, po pandemii covidu, kdy už začal chystat písničky pro novou desku, která by kapele pomohla více než nevydařená America (2018), prohlásil, že je autorsky zase plodný.

„Lockdown byl pro mnoho lidí zničující, ale měl i pozitivní stránku. Bylo to poprvé od dětství, co jsme zůstali tak dlouho na jednom místě. To se ukázalo jako požehnání, protože jsem si sedl a začal psát. Napsal jsem asi dvě stě písní. Máme dost materiálu na dvě nebo tři alba,“ vysvětlil.

Na desce It’s the End of the World but It’s a Beautiful Day je jedenáct písniček, ty další zůstaly jako základ pro následující počiny. Jared Leto má ale i jiný plán.

„Vždycky jsem chtěl vytvořit něco jako rockovou operu, koncepční album, rockové album ve velkém měřítku. Kdo ví, třeba to udělám příště?“ připouští.

Když jsou Thirty Seconds To Mars v dobré formě, jejich koncerty bývají nezapomenutelným zážitkem. Věřme, že to tak bude i v Praze.