James Harries

James Harries | foto: Julie Vrabelová, Tranzistor

Lásku nebeskou jsem nikdy neviděl, přiznává písničkář James Harries

Filmový vánoční hit Přání Ježíškovi se dočkal soundtracku z pera v Praze domestikovaného britského písničkáře Jamese Harriese. Obsahuje jeho starší věci i zbrusu nové vánoční písničky.

Bylo od začátku v plánu, že k Přání Ježíškovi vyjde soundtrack?
Původně jsem vydávat soundtrack nezamýšlel – kdo taky dneska vydává soundtracky? Ale lidi říkali, že jsou to pěkné písničky a že by bylo dobře je někde mít. Fajn, tak jsem si řekl, že udělám alespoň nějaký playlist na Spotify. Pak ale události nabraly spád, šlo to trošku i mimo mě, a je to soundtrack. Pořád ale digitální, na žádném fyzickém nosiči nevyšel.

Jak jste se k práci na filmu dostal?
Oslovil mě producent Adam Dvořák a režisérka Marta Ferencová s tím, že připravují vánoční film a jestli bych k němu nechtěl skládat hudbu. S Adamem už jsem spolupracoval na Lidicích, čili jsem na to kývl. Bylo to pro mě vlastně trochu dárek, protože kvůli epidemii nebylo možné koncertoval, takže jsem se mohl realizovat aspoň takhle. Četl jsem v jedné recenzi, že je to dokonalý kýč.

To napsala kolegyně Mirka Spáčilová.
Aha, to bylo u vás? No každopádně je to vánoční podívaná, čili to trochu kýč být samozřejmě musí. No každopádně jsem oprášil starý software a pustil jsem se do práce na scénické hudbě. Plus byl požadavek na nějaké písničky, ale ne v češtině.

Z jakého důvodu?
Protože je prý ve filmu hodně dialogů, tak aby od nich české texty neodváděly pozornost. Bylo mi řečeno, že je jedno v jakém budou jazyce, jen ne česky. Takže jsem tam zařadil i jednu francouzsky zpívanou. Francouzky tedy moc neumím, ale „veselé Vánoce“ zvládnu. Se zbytkem textu mi pomohl jeden známý z Paříže.

Na soundtracku jsou i nějaké vaše starší věci, že ano?
Písnička Superstitious je z mého minulého „pre-covidového“ stejnojmenného alba. Nijak jsem se o ni nezasazoval, ale producentovi a střihačovi se líbila, tak ji tam zařadili. Nakonec tam funguje moc pěkně. Je to nastřihané právě na tu skladbu, což je pro mě novinka, vždycky jsem dělal hudbu už na sestříhaný film.

Psal jste někdy v minulosti vyloženě vánoční písničky?
Nikdy. Ve filmu jich je nakonec šest, z toho jedna česká koleda. Složil jsem ji s jednou kamarádkou, která napsala text. Jak už jsem říkal, zadání bylo žádné česky zpívané věci, ale ten film končí scénou, kdy se všichni sejdou u sváteční večeře, tak jsem si říkal, že tam by čeština znít měla.

Přání Ježíškovi je remake polského filmu Noc plná zázraků a obojí je to vlastně variace na Lásku nebeskou. Co vy a tenhle britský vánoční filmový fenomén?
Nikdy jsem ho neviděl. Měl jsem dlouho velký problém s Hughem Grantem, nebyl jsem schopen se na filmy s ním dívat. Z prací scenáristy Richarda Curtise mám rád seriál Černá zmije, přičemž úplně nejradši mám třetí řadu.

Curtis přišel s druhou řadou, první psal Rowan Atkinson a Ben Elton.
Ano, přesně tak. Pak jsem myslím, viděl Čtyři svatby a jeden pohřeb. Celkem fajn, ale nejsem cílová skupina. Nicméně jako u Lásky nebeské, svoje publikum to má, může se na to dívat celá rodina a když na chvilku zadřímnete, nic zásadního vám neuteče. Hugh Grant bude pořád premiér a to je to hlavní.

V Česku běží na Vánoce každý rok, je ve Velké Británii nějaký podobný vánoční televizní evergreen?
Z dětství si pamatuju na nějaký film s Tomym Steelem, který hrál elfa kde si v obchodním domě, už si nevybavuju, jak se jmenoval, ale dávali ho snad každý rok. Pak taky často na Vánoce běžely bondovky nebo klasiky jako Život je krásný s Jamesem Stewartem. A Láska nebeská tam určitě běží taky. Navíc v Británii existuje televizní kanál, kde celý rok běží jen vánoční filmy.