Paul McCartney na koncertu z turné One on One (16. června 2016, O2 arena, Praha)

Paul McCartney na koncertu z turné One on One (16. června 2016, O2 arena, Praha) | foto:  David Neff, MAFRA

Chtěli jsme Paula. Jak to bylo s „náhradou“ za McCartneyho v bondovské písni?

  • 3
Legenda o tom, jak producentům bondovky Žít a nechat zemřít nestačila titulní píseň nazpívaná Paulem McCartneyem a chtěli jeho hlas nahradit zpěvačkou, je vděčná, ale podle nejnovějších informací zcela smyšlená.

Bondovské písně, tedy skladby, otevírající filmová dobrodružství agenta 007, jsou v historii populární hudby kapitolu samou pro sebe. Jednou z nejslavnějších je melodie Live And Let Die z roku 1973, která zní ve filmu Žít a nechat zemřít s Rogerem Moorem v hlavní roli.

A jako prakticky o všem, nač Paul McCartney, případně kdokoliv z Beatles, sáhl, provázela i vznik téhle skladby legenda. Když prý producent George Martin hotovou nahrávku, kterou McCartney pořídil se svou tehdejší skupinou Wings, představil producentům bondovských snímků Albertu Broccolimu a Harrymu Saltzmanovi, ti spokojeně kývali hlavou a pak se zeptali: „Fajn, a teď nám řekni, kdo by to měl nazpívat?“.

Martin byl v šoku, vysvětloval jim, že přece mají song, který nazpíval samotný Pal McCartney, ale Broccoli a Saltzman zjevně měli dojem, že mají v ruce pracovní nahrávku a definitivní podobu dostane, až když se jí ujme zpěvačka.

Hudební novinář Allan Kozinn a dokumentarista Adrian Sinclair podle informací deníku The Guardian ale nedávno objevili nezveřejněné smlouvy, které vše výše řečené vyvracejí

„V hudebním světě je to notoricky známá historka – Paul McCartney ji mnohokrát dával k lepšímu, stejně tak George Martin. Dosud se nenašel nikdo, kdo by ji zpochybnil a uvedl vše na pravou míru,“ prohlásil Kozinn.

Adrian Sinclair dodal, že podle tehdejší interní komunikace mezi McCartneyovými právníky a filmovými producenty je jasné, že se od začátku počítalo s jediným interpretem skladby Live And Let Die. Tím byl Paul McCartney. Dokládá to i mimo jiné i skutečnost, že hudebníkův tehdejší tchán, právník Lee Eastman, mu vyjednal honorář 15 tisíc dolarů za složení písně. Další finanční ujednání, včetně vydavatelských práv, mu vyneslo zhruba 50 tisíc dolarů a 50 procent čistého zisku.