Zpěvačka Marcela Králová pochází z Karlových Varů, kde studovala pedagogickou školu a zároveň zpívala v jejím sboru. Hudba ji nesmírně naplňovala. Protože o ní bylo známé, že výborně zpívá, pozvali ji na konkurz do kapely Jiřího Špidry. Byla úspěšná a v roce 1974 odjela se skupinou koncertovat do Finska.
S Jiřím Špidrou, který je o sedmnáct let starší, se dali dohromady a stali se manželi. V roce 1977 vyšel Marcele Králové první singl, o dva roky později se jako nováček zúčastnila Bratislavské lyry a získala ocenění za interpretaci písně Noční pláč. V dalším ročníku si už ze Slovenska odvážela zlato za skladbu Monogram D+M. Úspěšná byla i v zahraničí. V polských Sopotech získala s písní Křídla štěstí Jantarového slavíka.
Zpívala kantilény, jazz, swing, natočila desítky písní, tvořila s řadou známých muzikantů, například s Gustavem Bromem. Nikdy ale neprorazila tak, aby vystupovala v televizních pořadech nebo aby hráli její písně často v rádiích. Říká, že měla prostě smůlu a neměla nikoho, kdo by jí pomohl k popularitě. Po revoluci vystupovala se skupinou v hotelech a často i v pražském Lucerna baru.
13. komnata Marcely Králové, na snímku zpěvačka s manželem Jiřím Špidrou (2022)
Před dvanácti lety si Marcela Králová všimla, že její manžel najednou začíná vyplácet muzikantům dvakrát honoráře za stejný koncert nebo nasmlouval repertoár, který kapela nikdy nehrála.
„Jednoho dne při vystoupení v Národním domě na Vinohradech se šel převléknout do šatny a ztratil se. Našla jsem ho, jak bloumá ve smokingu po chodbách. Začal se pak chovat divně. Hádali jsme se kvůli věcem, které dřív byly samozřejmé. Chyběla mu úplně logická úvaha ve smyslu, že když uděláš tohle, musí následovat toto, a podobně,“ popisuje Marcela Králová v novém dílu pořadu 13. komnata.
VIDEO: Česká „Whitney Houston“ nemůže zpívat. Manžel ji udeřil do krku |
Spojila se s psycholožkou Gerontologického centra. Z manželova vyšetření vyplynulo, že má problém s krátkodobou pamětí. Nakonec se potvrdila Alzheimerova choroba. Zpěvačka převzala agendu skupiny sama, organizovala vystoupení, vyplácela honoráře, ale práce postupně ubývalo a nakonec i kvůli špatnému stavu Jiřího Špidry zcela přestali koncertovat. Svůj život proměnila v péči o partnera.
Manžel začal být velmi nesoběstačný, přestal se orientovat v prostoru, postupně přestal i „skajpovat“ s přáteli. Láska k hudbě mu zůstala, ale už nedokázal naladit kytaru a později ani hrát.
Manželství zůstalo bezdětné, a tak není nikdo, kdo by ji aspoň někdy v péči o manžela vystřídal. Zkoušela partnera párkrát na odpoledne umístit do stacionáře, aby si vyřídila aspoň nejnutnější věci nebo si odpočinula. „Bylo to ale kontraproduktivní. Pak jsem ho vždycky nejméně tři dny nemohla dát zase zpátky do formy,“ říká.
Marcela Králová (2011)
„Jsme spolu jako na pupeční šňůře. Nemůže ani sám nikam jít. Později to dospělo až do stádia, kdy přišel epileptický záchvat. Jednoho krásného dne vstal, řekla jsem mu, ať si oblékne trenýrky a tričko. Začal to po mně opakovat a najednou to s ním prásklo. Upadl do bezvědomí, měl modré rty… Ještě teď se mi dělá špatně, když si na to vzpomenu. Myslela jsem, že umře, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat,“ vzpomíná Králová.
„A on začal najednou na té zemi lehce chrápat. Později mi paní doktorka vysvětlila, že pokud má někdo epileptický záchvat a toto se stane, máme toho člověka nechat se vyspat a on se pak sám zvedne a dostane se z toho, pokud není tedy zraněný. Po tom prvním záchvatu se mu ale něco stalo v mozku a Jirkův stav se zhoršil. Přestal se umět svlékat a oblékat, musela jsem mu pomáhat se umýt, ještě tehdy ale sám chodil na toaletu,“ popisuje zpěvačka s tím, že když měl její muž druhý záchvat, zachytila ho a nechala ho na zemi vyspat.
Bennett bojuje s alzheimerem. Už to není ten starý Tony, říká manželka |
„Pak přišel třetí, stěžejní záchvat, kdy si rozbil celý obličej. Pak se zhoršil ještě víc, soběstačnost už byla na nule. Takže čtyřiadvacetihodinový servis komplet se vším všudy,“ říká Králová, jejíž manžel býval kdysi vynikající sportovec. Na svůj věk je stále ve velmi dobré fyzické kondici, kolem domu nachodí denně deset kilometrů. Ale už se o sebe sám nepostará. Je na manželce zcela závislý, v noci se často budí, stále přemisťuje nábytek, trhá vše, co mu přijde do ruky.
Před dvěma lety ho Marcela chtěla svléknout a vysprchovat, v tu chvíli ji velmi silně udeřil do krku. „Má ještě velkou sílu a někdy se pereme. Koupila jsem nedávno pravý hák do krku,“ říká s tím, že po úrazu zjistila, že nemůže zpívat jako dřív, že už nemá takový rozsah. Myslí si, že jí manžel nenávratně poškodil hlasivky. Navštěvovala řadu odborníků, má za sebou spoustu vyšetření, ale hlasový rozsah se jí už nevrátil.
„Miluji Jirku strašně moc. A nedokážu si představit, že bych tu byla bez něj. Kolikrát si říkám, co mě ještě čeká. Co budu ještě muset prožít. Jakou hrůzu. Co budu muset vydržet. Ale snažím se na to nemyslet. Jsem ráda, že jsme pořád spolu a že spolu ještě můžeme být. A že mě stále poznává a projevuje mi náklonnost. Je z něj dnes taková čistá duše, neopustila bych ho,“ dodává.
