„Celá ta urologická nemoc pro mě byla ohromnou zkouškou. Zdravotní stav se mi zhoršoval, já to však nebral v potaz. Dál jsem hrál a cestoval. Ale když jsem se vrátil z Indie, rovnou z letadla mě odvezli do Hradce Králové. Až tak to bylo vážné,“ říká Svěcený v aktuálním rozhovoru pro Expres.cz.
Léčení závažné nemoci bylo pro jeho tělo vysilující a náročné. „Tři měsíce jsem v nemocnici skoro nehybně ležel. Měl jsem šílené bolesti. Histologie naštěstí nepotvrdila zhoubný nádor. I tak mě však čekala závažná operace, ze které jsem měl hrůzu. Ale nedalo se jinak. To byl ale jen začátek,“ vzpomíná houslista.
„Téměř jsem nekomunikoval se světem. Měl jsem kolem sebe jen doktory a sestřičky. Byl jsem odtržen od svého života i práce. Mohu říci, že jsem si zkusil opravdové peklo. Dokonce jsem na tom byl psychicky tak špatně, že jsem pomýšlel na nejhorší. Proběhly i myšlenky na sebevraždu,“ přiznal.
Jaroslav Svěcený byl po propuštění z nemocnice pod dohledem urologů i psychologa. Poté, co se začal cítit lépe, dokázal myslet i na návrat k hudbě a houslím. Impuls do života mu dala také nová životní partnerka.
„Poznal jsem, kdo je opravdu mým kamarádem. Ale jsem rád, že se to tak vyselektovalo. Alespoň vím, kdo mi za to stojí a kdo mě podržel v tom nejhorším,“ dodal Svěcený.
11. května 2016 |
