Do psaní vzpomínek se Clapton pustil poměrně nedávno, ostatně v závěrečných kapitolách stihl zachytit velké světové turné, které ho 20. července 2006 zavedlo vůbec poprvé do Česka. Poslední řádky dopsal loni.
Vyprávění začíná důkladně, seznamuje čtenáře se svou rodinou v anglickém Ripley, kde vyrůstal, vysvětluje složité příbuzenské vztahy i to, jak jej vychovávali děda s babičkou, jež nejdřív považoval za rodiče.
Postupně se Clapton dostává ke svým prvním kytarám, k albu Bluesbreakers: John Mayall with Eric Clapton, jež ho proslavilo, či k účinkování ve skupinách Yardbirds, Cream a Blind Faith. Komentuje kamarádství s Beatles, zvláště s Johnem Lennonem a Georgem Harrisonem i vstup na sólovou dráhu, již v roce 1970 zahájil albem Eric Clapton.
John Mayall and Bluesbreakers s E. Claptonem
Z knížky čtenář lépe pochopí Claptonovu povahu. Autor neskrývá její protikladné stránky: uzavřenost, plachost nebo naopak pijáckou bujnost. Jako bývalý narkoman a alkoholik odkrývá své démony a často se diví, že vůbec přežil.
Podstatné pro něho bylo uvědomit si, že už se nikdy nenapije alkoholu a že to pro něho nebude ztráta. V ten moment, bylo to zhruba před dvaceti lety, Clapton zvítězil sám nad sebou.
Z osobní tragédie hit
Žen procházelo jeho životem tolik, že je nepočítá. Ale o jedné z nich, Patti Boydové, která byla manželkou kamaráda Harrisona, se dá říci osudová láska. Když Boydová odešla od Harrisona, žila nějakou dobu s Claptonem, jenže i tento vztah vyhořel.
Po letech vnímá Clapton kriticky své sobectví, pokrytectví i neschopnost zvládat civilní konflikty. Byl příliš často opilý. Na vlastní svatbě sebral vrchní patro z dortu a zaplácl jím fotografovi objektiv.
Clapton vzpomíná, jak byl na rybách, opilý se zamotal do prutů a šlapal po nich. Rybáři se odvraceli. Tehdy ztratil poslední zbytky sebeúcty a absolvoval odvykací kúru v americkém Hazeldenu, kam jednou vezli i Elvise Presleyho.
Toho prý ponurá budova vyděsila natolik, že ani nevystoupil z limuzíny a nařídil odjezd. Určitou životní rovnováhu našel Clapton na přelomu padesátky, ačkoli ztratil pětiletého syna Conora, který v New Yorku vypadl z okna výškového domu a zabil se.
V reakci na tragédii složil píseň Tears In Heaven, jeden ze svých největších hitů. A pak jako by k němu osud naklonil vlídnější tvář. Deska Unplugged se v roce 1992 stala jeho nejprodávanějším albem. Nyní Clapton vychovává tři malé dcery, chodí lovit bažanty a stal se z něho, jak píše, rodinný typ.
Eric Clapton - Tears In Heaven
Claptonova knížka má rysy memoárové zpovědi. Legendární kytarista a samouk neodkrývá žádné z tajemství svého stylu. Jen zdůrazňuje, že měl vizi muzikantské poctivosti, věrnosti hudbě, jež mu zněla v nitru a za kterou se vydal.
Jadrnost a otevřenost Claptonova vyprávění má hodně sebezpytavý tón, je z něho poznat, že úžasný kytarista nebyl příliš namyšlený ani v dobách, kdy se o něm po zdech psalo, že je bůh. Clapton se cítil dobře i v roli doprovodného muzikanta a věděl, že dobrá píseň vydá nade vše.
Claptonova kniha, již dobře přeložil Jiří Zbořil, se čte skvěle. Není určena jen muzikantům, neboť to hlavní, co z ní vystupuje, je příběh jednoho z nejtalentovanějších hudebníků rockové éry.
ERIC CLAPTON: Autobiografie
Nakladatelství Lidové noviny 2008, překlad Jiří Zbořil, 304 stran, doporučená cena 349 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%
