RECENZE: Sam Smith se na novém albu hudebně hledá, ale pořád má co říct

Sam Smith

Gloria

Skladby:
Love Me More, No God, Hurting Interlude, Lose You, Perfect, Unholy, How to Cry, Six Shots, Gimme, Dorothy´s Interlude, I´m Not Here to Make Friends, Gloria, Who We Love

13 skladeb / 28:19 min

Vydavatel: Universal Music

Sam Smith dokázal v posledních měsících zbořit internet se skladbou Unholy. Píseň si začala žít tak trochu vlastním životem na TikToku a nebylo možné se jí vyhnout. Těžko říci, jestli za ní nestál záměr udělat globální virální hit. Má k tomu totiž všechny předpoklady. Majestátní hutný a melodický refrén, který stejně jako celá píseň dostává punc exotičnosti, a to především díky orientální melodii. Krom toho je však prosycená touhou, erotikou a cílevědomě rozráží dveře obydlí všech puritánů. Není však prvoplánová a nechce primárně jen šokovat. Na to už by ani v hudebním světě nestačila. Snaží se jen ukázat chtíč v té nejsyrovější podobě. 

Evropským hudebním cenám MTV vévodila Taylor Swift, sošky si odnesli i Harry Styles, MUSE nebo Sam Smith

Jenže na jednom singlu desku nepostavíte. To moc dobře ví i produkční tým okolo Sama Smithe, který se od poslední spolupráce moc nezměnil. Pokusem o hitovku by se dal označit i track Lose You. Jen škoda, že od začátku do konce jede ve stejných a zajetých kolejí dance music. Jako track v tanečním klubu jistě dobrá volba, na albu však už po prvním poslechu nudí svou jednotvárností. 

Pro milovníky starší tvorby Sama Smithe je jako stvořena píseň How to Cry. Pomalá skladba postavená především na zpěvákově hlasu a nálehavosti v něm. Přesně tak, jak tomu bylo u jeho největších hitů Stay With Me. Smutná balada o neslučitelném vztahu dvou lidí, doplněna obyčejnou akustickou kytarou. Působí na novém albu až nepatřičně. Je to však jeden ze zásadních momentů desky a i díky ní nabírá celá nahrávka na autentičnosti. 

Většinou písní se totiž nese téma hledání. Ať už vlastní identity, trvalých vztahů, nebo cestě k sobě samotnému. Například v Perfect Smith přiznává, že není dokonalý, zato na sobě pracuje. Začíná ho nudit hýření a noční život. To vše vypráví do lehce unaveného beatu společně s Jessie Reyez. Se závěrem přichází kýčovité kytarové sólo, které vyloženě zbytečně tahá píseň někam, kam si to rozhodně nezaslouží. O závěrečných smyčcích už raději nemluvit. Zkrátka i v aranžích skladeb máte pocit že se zpěvák hledá. Snaží se najít co mu nejvíce sedne a bohužel je na to třináct písní opravdu málo.

Své hlasové dispozice naplno ukáže Sam Smith v písni Six Shoots. Rozsah i síla zpěvákova hlasu je fascinující, zase se zde ale vkrádá pocit, že to z hudebního hlediska šlo obléci i do záživnějšího kabátku. O trochu veselejší a sebevědomější představení se zpěvák pokouší o kousek dál společně s Calvinem Harrisem. I´m not Here To Make Friends už koluje internetem nějakou dobu. Rádiová líbivost přebíjí její nevýraznost. Skladba tak zůstává tou jednou z mnoha.

Sam Smith zasvětil své čtvrté album hledání. Přichází se svou osobní zpovědí člověka, který chce být okolím respektován a přijat. Díky jeho příběhu a výpovědi je album zajímavé. Bohužel jej sráží hudební produkce, která je místy až k uzívání nudná a bez inovace. Nebýt pilotního bangeru Unholy, asi bych si z novinky jen těžko vybavil kousek, který mi více přirostl k srdci. 

Text: Tomáš Kocian, foto: Sam Smith
Témata: Sam Smith, Gloria, recenze