Takto se zpěvák nechal slyšet v prohlášení k vydání albové prvotiny, které začal povzdechnutím: „To to trvalo, co?“. Trvalo, netrvalo, důležitější je, že zabere milosrdných ani ne třicet minut si desku poslechnout. A to ještě bylo nutno stopáž nahnat akustickou verzí skladby Boys Don’t Cry a letní verzí písně Delilah. Jinak by se One dalo považovat spíš za EP, případně minialbum.
Vysoustruženo s milimetrovou přesností, ale zcela bez osobitosti.