Od filmu "Česká RAPublika" čekalo příliš mnoho lidí příliš mnoho věcí. Bylo jich tolik, že je snímek ani při nejlepší vůli nemohl splnit. Bude lepší začít negativním výčtem: "Česká RAPublika" není dokument o českém hip hopu, není to sociologická studie ani barevný videoklip pro náctileté 'hopery. Je to rozverný filmový experiment sestavený z deseti scének, které ukazují, co se stane, když rappeři slezou z pódia a srazí se s realitou.

Soupeři Oriona, Colea a Toxxxe jsou ve freestyle v mantinelech reality matrikářka, lingvistka, děti z romského ghetta v Karviné, sdružení Slovo a hlas nebo třeba náhodní kolemjdoucí. Výsledkem ale není trapná reality show odvozující komiku z kontrastů životních postojů. Scénky se často dotýkají něčeho hlubšího v české povaze nebo alespoň odhalují skrytou tvář rapových hvězd. Třeba jejich obdiv k Haně Hegerové, která si s na závěr vystřihne 'featuring' ve skladbě "Kde domov můj?". Tady trio rapperů odhazuje i poslední zbytky své stylizace a najednou tu před vámi defilují sympatičtí kluci, kteří chtějí se svým životem udělat něco neobvyklého. A to je velké vítězství "České RAPubliky".

Ve scénce ze studia Rádia Express mluví Toxxx o tom, že v Česku neexistuje pouliční podoba rapu, která se pěstuje třeba na předměstích Paříže. Hip hop u nás není tlampačem sociálních nebo rasových minorit a ačkoliv tu pokusy o výpovědní či uvědomělý rap byly, nedopadly vesměs nijak valně (světlou výjimkou budiž několik pokusů na "Repertoáru" PSH). Místo silných názorů je doménou domácí špičky vtipná stylizace, originální ohýbání jazyka a zatvrzelá metalovitost (o které také mluví Toxxx). Místo řešičů jsou čeští rappeři nakonec spíše komici, což film absolutně potvrzuje.

Někdy jsou scénky vtipnější (SuperCrooo si na úřadě mění jména, turntablisti jamují s komorním triem) a někdy méně (Orion při návštěvě své základní školy). Hugo Toxxx je drzý spratek, Orion je někdy trochu nesmělý a někdy hodně mimo, o většinu nejpovedenějších momentů filmu se ale postaral James Cole, který umí zkombinovat svoji inteligenci a smysl pro absurdní humor do koktejlu třaskavého sarkasmu.

Pořád jsme v Česku, kde se neválčí, nestřílí, konflikty se většinou řeší domluvou a hlavně se hodně kolem všeho musí hodně kecat. V tomto ohledu je zcela symbolické, že většina scének "České RAPubliky" nakonec skončí smírem nebo rovnou vzájemným porozuměním typu já mám svoji pravdu, ty máš svoji pravdu. V tomto ohledu byl režisér a scénárista filmu Pavel Abrahám na rappery možná až příliš laskavý. Jak by se asi projevili, kdyby se dostali pod větší tlak? Laskavost snímku je možná malým nedostatkem, který ale vyváží originální smysl pro humor protagonistů. "Česká RAPublika" je povedený snímek, který vám o českém hip hopu řekne víc, než kdyby to byl jen dokument klasického typu.