Legendární česká alba: Nerez – Masopust
Připomínáme skvělý debut Nerezu z roku 1986
Cesta k Masopustu
Bylo 20. ledna 1979 a poprvé se potkávají dva vysokoškoláci Zdeněk Vřešťál s Vítem Sázavským a rozhodli se vytvořit folkové duo. Už v květnu se jim se svými vtipnými písněmi povedlo vyhrát festival humoru a satiry Příbramský permoník. Ještě před koncem roku vzniká kapela Causa Belli, kde s nimi zpívá herečka Jaroslava Kretschmerová a bubnuje Jan Noha. Vřešťál se Sázavským se s Navarovou, která dosud zpívala se skupinou Výlety z Hradce Králové, poprvé potkávají v lednu 1980, Po návratu Navarové ze studijní stáže na Kubě vzniká v roce 1981 Nerez. A hned rok na to, kdy se k trojici připojil ještě kontrabasista Vladimír Vytiska, přišly první velké úspěchy: vítězství na Portě v Plzni a triumf Navarové na Vokalíze za nejlepší vokální projev. V srpnu se kapela poprvé zavírá do studia a to konkrétně do studia Českého rozhlasu Hradec Králové Jednota, kde natáčí písně Stojánky na svíčky, Za poledne a Písmenka. Vítězství na Portě i Vokalíze si Nerez zopakoval i v roce 1983, kdy rovněž pokračovalo natáčení v Hradci Králové, kde tehdy kapela natočila i slavné hity Tisíc dnů mezi námi a Samba v dešti a také písně Deštíček a Hlava v krupobití. Zbytek skladeb na pozdější debutovou desku natočila skupina v roce 1985, kdy v Jednotě vznikají Javor, Kytička, Pozdě na večeři, Kočky, Masopust a Světýlko. Příznačně jako poslední pak vznikla ve studiu Motorlet píseň Do posledního dechu. Materiál na debutovou desku Masopust byl po tedy kupě a album tak v roce 1986 mohlo u Pantonu vyjít.
Láska k latinské hudbě
Jak nejlépe vystihnout kvality Masopustu? Dovolím si sáhnout po obalu, který mimochodem dělal Jiří Voves a ocitovat kousek z velmi výstižného sleeve note Jana Rejžka. „U kolébky Nerezu nestály sudičky českomoravské hudebnosti ze Sušilových či Weissových sbírek, ani kmotři typu Donovana nebo Dylana. Tihle vysokoškolští umíněnci se zamilovali do latinskoamerické melodiky. Jedno nepřeslechl od začátku nikdo: tlumeně vábivý, hořce horký hlas Zuzany Navarové. Pro folkové publikum dlouho platilo Nerez = Navarová, než vytanulo, že stále vybroušenější kytarový doprovod Víta Sázavského a Zdeňka Vřešťála je barevným kobercem, na němž pěvecká suverenita Navarové pevně stojí a od něhož se odráží. A pokud se soustředěně zaposloucháte do kontrabasové linky Vladimíra Vytisky, zjistíte, že jde o nenahraditelný zvuk nenahraditelného spoluhráče. Jedenáct písniček na prvním albu Nerezu většinou plyne v konejšivě uklidňujícím muzikoterapeutickém duchu. Pronikneme-li však do jejich oduševněle lyrických textařských krajin, plných deště, slunce, světel, barev a vůní, kde to cinká a zvoní neběžnými obrazy, objevíme i nejeden pramen lidských smutků, bolestí a milostné trpkosti, filtrovaný ovšem autorským a interpretačním pohledem.“
Všichni pějí ódy
Ohlasy fanoušků na Masopust byly velmi pozitivní. Konečně nemusely písně svých oblíbenců lovit na rozhlasových vlnách! Deska se skvěle prodávala. Ačkoliv Nerez nikdy neměl v úmyslu oslovovat široké masy, prodalo se debutu několik desítek tisíc kusů. I novináři se předháněli v superlativech. Jiří Čekal v Melodii psal, „že písničky Nerezu jsou nekulisové, v nejlepším slova smyslu vtíravé, rušivé, vlastně spíš vzrušující. Ale současně i pohodové, uklidňující. Zvláštní. A vzácné!“ Pochval se dočkal tradičně skvělý zpěv Navarové i dokonalá a řadou exotických nástrojů ozvláštněná instrumentální stránka. Kritikům se nelíbilo jen časté opakování hudebních i textových motivů místo dalšího jejich rozvíjení a určitá překomplikovanost některých písní.
Byl to dokonalý start pro kapelu, která dokázala tak výrazně obohatit český folk.
Po Masopustu
Masopust je karnevalové období, kdy se vesele hoduje, a po té přichází půst. Pro Nerez to neplatilo. Po Masopustu se Navarová, Vřešťál a Sázavský nadechli k další skvělé a kompozičně sevřené desce Na vařený nudli. Nerez vydatně koncertuje, podívá se i na Kubu a pád komunismu oslaví třetím albem Ke zdi, které v zápětí doplňuje kazeta Co se nevešlo s různými bonusy a raritami. Aktivity jednotlivých členů Nerezu se v rozkolísaných 90. letech postupně více a více začínají rozmělňovat – Navarová vydává sólovou desku Caribe plné původních kubánských písní a příležitostně vystupuje s Caribe Jazz Quintet, sólovku později dokončuje i Vřešťál, který se také často věnuje produkování (na příklad Nohavica). Nerez se v tomto období ještě dočká prvního cédéčka, na stříbrném kotoučku vychází výtečný živák Stará láska NEREZ a Vy, po kterém následuje vánoční kolekce Nerez v Betlémě. Spory mezi jednotlivými členy Nerezu ale vyvrcholili v roce 1995, kdy kapela ohlásila rozchod. Organizmus Nerezu byl vyčerpán a členové se rozutíkali ke svým aktivitám. Navarová s Ivánem Gutiérrezem založila Tres, sólově vystupující a produkčně velmi zdatný Vrešťál se o pár let později znovu se Sázavským potkává v nástupnické formaci Neřež.
Až na několik občasných koncertních vystoupení k obnovení Nerezu k lítosti tisíců jejich fanoušků nikdy nedošlo. A vzhledem k úmrtí Zuzany Navarové 7. prosince 2004 už ani nedojde.
Tracklist:
1. Tisíc dnů mezi námi (Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský / Zdeněk Vřešťál)
2. Samba v dešti (Zuzana Navarová, Vít Sázavský / Zuzana Navarová)
3. Javor (Zdeněk Vřešťál)
4. Kolovrátek (Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský / Zdeněk Vřešťál)
5. Pozdě na večeři (Zuzana Navarová)
6. Masopust (Zuzana Navarová, Vít Sázavský / Zuzana Navarová)
7. Deštíček (Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský / Zdeněk Vřešťál)
8. Kočky (Zuzana Navarová)
9. Hlava v krupobití (Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský / Zdeněk Vřešťál)
10. Písmenka (Zuzana Navarová)
11. Do posledního dechu (Zdeněk Vřešťál)
Obsazení:
Zuzana Navarová – zpěv sólo, sbor, tamburína, lusky framboyanu, maracas, cabasa, cymbals, claves, rejže
Vít Sázavský – zpěv sólo, sbor, kytara, cembalo, cencerro, zvonečky, aranžmá
Zdeněk Vřešťál – zpěv sólo, sbor, kytara, metalofon, cabasa
Vladimír Vytiska – kontrabas, ago'go, buben Vašek
Andrej Kolář – darbuka
Václav Bratrych – tenorsaxofon
Josef Tázler – akordeon
Jaroslav Cikryt – činely
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
