Retro nás nezajímá, nepřišli jsme časovým portálem

Karel Veselý
3. 8. 2011 13:07
Bluesový šarlatán Jon Spencer hraje v Akropoli
Foto: Aktuálně.cz

Rozhovor - The Jon Spencer Blues Explosion byli ideálním příkladem z příruček postmoderních kulturních teoretiků - jejich divoký mišmaš dřevního blues a rock'n'rollu propletený s punkem, soulem, hlukovou hudbou I hip hopem snad nemohl vzniknout nikde jinde než v tavícím kotli New York City na začátku devadesátých let.

Trio volnomyšlenkářských „bluesmanů" tehdy vrátilo rock'n'rollu jeho syrovost a pak se jalo prozkoumávat další cestičky, jimiž by se žánr mohl vydat. Nyní se po pauze vrátili na pódia a tento čtvrtek dorazí do Paláce Akropolis.

Jednu z nejbáječnějších koncertních kapel posledních dvou dekád vede charismatický kytarista a zpěvák Jon Spencer, který se v osmdesátých letech proslavil jako frontman blues-rockového projektu Pussy Galore.

Foto: Aktuálně.cz

S  triem The Jon Spencer Blues Explosion surfoval od počátku devadesátek v divokých vodách spontánních rockových jamů, k písničkovému formátu nabrali kurz až v roce 1993, kdy MTV začala otáčet jejich skladbu Afro.

Kapela nikdy neatakovala žebříčkové vrcholy, v USA se jejich desky objevovaly až v druhé stovce nejprodávanějších titulů. Ale svými divokými koncerty si vybudovali kult, který zasáhl i Evropu.

Postmoderní šarlatán Spencer po celou dobu čelil nařčení, že jeho hudba je jen parodií na staré žánry. Jisté je, že Blues Explosion nikdy nelpěli na stylové ortodoxii - nechali svoje alba remixovat klubovými projekty, na pozdější desky si zvali spřátelené rappery nebo hiphopové producenty. Přesto si jejich nahrávky zachovaly originální a nenapodobitelný ráz.

Po sedmém studiovém albu Damaged z roku 2004 si kapela dala pauzu a Spencer se angažoval v rockabilly projektu Heavy Trash, s nímž vydal tři alba. Loňský návrat na pódia doprovázel ambiciózní reediční projekt, kterým si JSBX udělali pořádek v diskografii. Jejich vydavatelská politika je totiž stejně anarchistická jako jejich sound.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

„Vrátit se zpátky byl skvělý pocit, bylo to, jako kdybychom z pódia nikdy neslezli. Všechno je pořád ve stejných kolejích," říká Jon Spencer. V rozhovoru vedeném v duchu elvisovské hvězdné pózy mísící nonšalanci a pohrdání okolím také potvrdil, že jeho Blues Explosion připravuje nové album; mluvit o něm je ale prý příliš předčasné.

Dalo by se srovnat hraní v současnosti a devadesátých letech?
Jsme starší a něco už máme za sebou. Ale máš pravdu v tom, že doba se změnila; celková nálada ve společnosti je jiná.

Velké změny se udály i v hudebním průmyslu a vy jako už tak trochu pamětníci máte možnost srovnávat. Je současný stav průmyslu pro muzikanty spravedlivější?
Víš co? Tyhle věci mě vůbec nezajímají. Nezačal jsem hrát rock'n'roll jako pracovní kariéru nebo obchodní strategie. Mě zajímá jen muzika. Další věci jdou úplně mimo mě.

Foto: Aktuálně.cz

Přesto jste kdysi prokázali prozíravost, když jste trvali na tom, že si ponecháte výhradní práva na nahraný materiál. To se vám teď skvěle hodí, můžete vydávat reedice desek bez zbytečného přetahování s původními vydavateli...
Naše písničky vlastníme my a nikdo jiný si je nemůže nárokovat. Stačilo být jen důslední: dávali jsme si dobrý pozor, abychom náš materiál jen licencovali různým labelům, ale zůstali majiteli autorských práv. V hudebním průmyslu nemůžeš nikomu věřit, to je naše pravidlo číslo jedna.

Nedávno zazněla vaše píseň v televizní reklamě. Dělali jste si z toho v kapele velkou hlavu, nebo jste souhlasili bez váhání?
Všechno co děláme, děláme proto, že to chceme dělat. Dostali jsme nabídku a šli jsme do toho. Víc za tím není třeba hledat.

Během comebackového turné jste na několika koncertech přehrávali kompletní album Orange. To je dnes docela oblíbený trend. Jak ty se na něj díváš?
Je to jen móda, která brzy přejde. V našem případě to byl nápad promotéra v Austrálii. Chápu, že fanoušci chtějí, aby jim kapely navozovaly dojem, že je zpět rok XY, ale dřív či později musí všichni pochopit, že je to jen iluze. Kapely musí natáčet nové desky a dělat novou dobrou hudbu. Jinak se všechno zhroutí samo do sebe.

Foto: Aktuálně.cz

Nedávno vás jeden hudební novinář obvinil z rasismu. Zneužíváte podle něho černou hudbu, a navíc si z ní děláte srandu. Jak jste na to reagovali?
Byl jsem na toho člověka vážně hodně naštvanej. Nechápu, kde se v něm bere ta drzost. Něco podobného už ostatně psal o naší hudbě na konci devadesátých let. Tehdy s námi strávil nějaký čas na turné a zdál se být celkem přátelský. Nikdy jsme se o tomhle tématu nebavili, nikdy mi nepoložil přímou otázku a pak napsal tohle. Kdyby se mě zeptal, nejspíš bych mu vyvrátil, že si z černé hudby děláme srandu. My tuhle hudbu milujeme a bereme ji zatraceně vážně.

Když jsme u toho, tak v současnosti se velké popularitě těší hodně skupin, které vychází z blues, od The White Stripes až po The Black Keys. Blues Explosion jsou v určitém smyslu praotci této vlny. Sledujete tyhle kapely?
Nějak zvlášť mě to nezajímá. Ty kapely většinou znějí, jako kdyby přišly časovým portálem ze začátku 70. let. Pro nás byl starý blues rock jen příležitostí, jak se odrazit k něčemu dalšímu. Nikdy nás nezajímalo retro.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy