Článek
Jejich hudba v sobě nemá nic vykonstruovaného, nic nepředstírá, a proto s sebou nese jistou nadčasovou hodnotu. Výborný zpěv výrazné „frontwoman“ Moniky podporují mužské backgroundové vokály a společně vytvářejí silnou autenticitu. Tohle na první poslech není hudba nějakých moderních euro-romů, ale skutečných cikánských nomádů. Oni sami se za ně považují a na turné po Německu doslova říkají: hrajeme „Zigeunermusik“ – cikánskou hudbu, nikoliv romskou.
Jejich předkové přešli v 18. století z území dnešního Rumunska do Maďarska a posbírali tak vlivy lidové hudby různých etnik. Romengo zpívají nejen teskné maďarské balady (i když ty jsou nádherné), sóla kytary a houslí jsou podložena často zběsilými rytmy. Hrajou je podle cikánských tradic třeba na dřevěné lžíce a plechové nádobí. Muzicírovat se dá na cokoliv, co dům dá. U Romenga máte pocit, že jde skutečně o něco víc než o splnění smlouvy s nahrávací firmou a dodání dalšího produktu na trh.
Německá rozhlasová stanice WDR uveřejnila jejich celý koncert zde.