EmiProč někdo CpřicháHmizí
Dna svět jenom Hmina pár chvil
Emia opouští ho Cněkdy Hmidřív,
Dnež svoje první slova Hmivyslovil?
Věřím Dlům,
Emiže k sobě zvou jen ty, co k nim patří,
Cvěřím anděDlům,
že nevinní jejich Hkřídla spatří.
EmiPřejde po zádech Cmráz,
když jenom vzpomínka Dzbývá,
Hmibolest neutichá,
Eminěco odnáší Cčas,
ale něco se Dskrývá
Hmiv nás a musíme jít Emidál
Ca mít svou pevnou Dvíru
Hmia věřit anděEmilům.
Proč musí tolikrát
na tenhle svět někdo přijít,
když nemá šanci dál
na něm celý život žít?
Věřím andělům,
že k sobě zvou jen ty, co k nim patří,
věřím andělům,
že nevinní jejich křídla spatří.
Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.
Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.
Přejde po zádech mráz,
když jenom vzpomínka zbývá,
bolest neutichá,
něco odnáší čas,
ale něco se skrývá
v nás a musíme jít dál
a mít svou pevnou víru
a věřit andělům.
|
Leona Šenková:
Leona Šenková:
Leona Šenková:
Leona Šenková:
