DmiKolikrát jsem stál tam, před tím Gkrámkem,
Bkde mě hřál i Dmimráz.
DmiV myšlenkách jsem kráčel starým Gzámkem,
Bjenom já a Dmičas.
GmiKolikrát, když slunce vlídná Czář C7zlátla,
Amize starého rámu dívčí Dmitvář mě zmátla,
Gmidívčí tvář, jak růže ukryCtá
C7v šál okroFvý.B, F, F7
GmiČekal jsem, že dá mi znameCní, zbyC7tečně,
Amidívala se na mé trápeDminí netečně,
Gmipřesto jsem ten obraz toužil
Cmít C7v podkroFví.B, F, A7
---Split---
Přišel náhle pán a obraz koupil,
snad jí má teď rád.
Jen já vím, že vůbec neprohloupil
a nemůžu spát.
Nehledám už úsměv neměnný z plátna,
tahle krása bývá u ženy málo platná,
sny, že dívku láska oživí nám pominou.
K obrazům snad můžeš lehce vzplát, je zvláštní,
nemohou ti zpátky lásku dát s tou vášní,
malíři mi tohle rouhání
jistě prominou.
Kolikrát, když slunce vlídná zář zlátne
pokaždé mě krásná dívčí tvář zmátne,
nemusí mít ani nádherný šál okrový.
Nečekám už tajná znamení, zbytečně,
teď už vím, kde láska pramení skutečně,
teď už vím, že na mé znamení odpoví.
Lá-la-la-la, lá-la-la-la-lá, lá-la-la,
lá-la-la-la, la-la-la-lá, lá-la-la.
Lá-la-la-la, la-la-la-lá, la-la-la-lá.
|