Z hospody Ddomů jednou Avpodvečer
náměstím Gkráčel jeden Dšpeditér.
V montérské Gbrašně nes´nové popruAhy,
provazy, Dkleště, noAtýsek na dluDhy.
V tom narazí na ženskou dvojici,
kabelkou točí a kroutí zadnicí.
"Jsme velmi levné" - jedna znich pravila,
aby mu jemné srdce zlomila.
GTrálalalaDlalala, CtrálalalaGlalala.
CZjistil, že mu Dko.ot postáGvá.
Špeditér starej, zkušenej byl chlap,
na svoje zboží nejdřív prackou hráb´.
Zda-li nesmrdí, řádně je vočichal,
mrknul se na chrup, f.ndy počechral.
"Zkusím to s váma," řekl nakonec
"už se mi ježí chlupy u vajec.
Domů vás ale, m.dny vodit nebudu.
Pudeme k bábě šu.tit na půdu."
Trálalalalala, trálalalalala.
To bude ku.evská zábava!
Požebříku pak vlezli na půdu,
jedna z nich hlásí: "zde drbat nebudu!"
Špeditér vyňal však popruhy vraně,
běhna hned sklapla při pohledu na ně.
Nato rozdělil úkoly hbytě:
první mu musela lízat kus ř.tě.
Druhá zas kouřit a šimrat na kul.ch.
Teprve teď byl ve svých kolejích.
Trálalalalala, trálalalalala.
Dobrou náladu už dostává.
A když mu chtěly nasadit gumu,
rozběsnil se jako vždycky po rumu.
Jednu hned k silnému trámu přivázal,
druhé otevřít tl.mu přikázal.
Pak jí zub přední, vytrh kleštěmi,
šokovanou ji klepal na zemi.
Na celou půdu se srdceryvně smál,
teprve teď mu doopravdy stál.
Trálalalalala, trálalalalala.
Skvělá pohoda mu zůstává.
Popruhama, co dříve přichystal
p.dele svorně jim pak vytřískal.
Té první dříve, než ji přef.kl,
zahnutou břitvou drdol ufikl.
"To bysme měli", pravil špeditér,
"nebyl to zrovna nejhorší večer."
Korunu padesát každé zaplatil
a nadobro se z půdy vytratil.
Trálalalalala, trálalalalala.
To se, věru, jen tak nestává.
|
Záviš:
Čankišou:
Visací Zámek:
Akurat:
