Bpm
(10)
(8)
(2)
(0)
(0)
(4)
(4)
|
|
|
|
|
| Dny chladný jako struha ti zajížděj do těla
Roky jak kožený udidla ti níčí bolavý dásně
Můžeš prodávat melancholii,můžeš psát básně
Stejně nenajdeš klid
Venku je hodně slunce...uvnitř ještě víc tma
Každej máme tajný sny..chce se ti brečet
Tak pověz Davide..chce se ti brečet?
Chce se ti brečet?
David jako jeden z nás následuje svůj hlas
Je citlivý na svoje sny,těm sirkou zlomíš vaz
Doba ho nechcee slyšet....podáš si ho sto ku jedné
Píše do noci píč*** a vstává v poledne
Smočí chleba v polívce a podívá se přes rameno
Vidí jen údaje,datumy a svoje hloupý jméno
Vítr mu vniká do kuchyně....zima jak na fjordu
Ticho jak na pohřbu...den je načat slibně
**netušim**...odnese kabát do předsíně
Zamete prah pod stůl jako svůj život svině
Zajde do schrýnky která je vždycky prázdná
Dělá to denně.... i když je to snaha marná
Samota je jeho volba,snaží se nahodit kamna
Dneska nikam nepůjde je mu navždy padla
REF:4x
Davide slyším tě
To mluvíš ke mně?
Davide neboj se,ne, jsem tvůj přítel
Davida nikdo nezná...celkem nudnej týpek
Nikdo od něj nečeká žádný velký gesta
Vztah k rodině je těžký..matku tak miluje
Otce tak nenávidí ...s ženou nedokáže být
Měli spolu děti ...po letech nevěděli proč
Byla moc ambiciozní,život jako kolotoč
Jeho lásku si držela jak srdce na provázku
On je teďka sám...děti má jen na obrázku
Píše denně dopisi všem co měl kdy rád
Už nikdy nechce lhát....to už nechce
Maj ho za blázna.... a blázen je vždycky přítěž
Nechápu proč se všeho vzdal,proč od nich utíkal
Je špatný narodit se a mít už svojí roli danou
David se nevešel do plánu,stojí náhle stranou
On chápe svoje chyby...chce být jenom jiný
Ostatní proto tvrdí že se s nimi míjí
REF: 4x
Davide slyším tě
To mluvíš ke mně?
Davide neboj se,ne,jsem tvůj přítel
Sme hozený do života s úkolem ptát se kdo jsme
Jsme stíny generací za námi nebo jejich květ
Nad tím David často přemýšlí,prý moc přemýšlí
Jeho šuplíky jsou plný textů,možná jen nesmysly
David si ale nelibuje ve schytávání ran
Svým postojem nás nutí ptát se na význam
Říkaj mu Davide tudy cesta nevede,říkaj mu Davide takhle ne,takhle ne
neblbni..no tak vra´t se
Otázka je kdo z nich žije a kdo pouze přežívá
Každej vidíme štěstí jinde,tak neobviňuj Davida
Vy se mu smějete,cítíte nad ním lítost
On ale jenom možná našel svoje pravý místo
A kdo jsem vlastně já?
Nosím Davidovi noviny a čerstvý mlíko,rušim mu jeho ticho
A kdo jsem vlastně já?
Já sem jednoho z jeho já,já sem jeho naslouchavé já
Sám jsem David |
| |
Bpm:
Bpm:
