GMé jméno je Joe Roberts, Cctím zákon a Gstát.
Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám Drád.
GMůj bratr, ten je jinačí, je Cz vajec divoGkejch.
Všechno řeší náš DFrankie pěstí, útoGkem.
Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch.
Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech.
Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch.
Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev.
®: GMy s Frankiem se Csmáli a Gpili, krev máme Cspolečnou, já a Gon.
Cítím Cpouto rodný Gsíly, tohleto pouto, to je mi nad Dzákon.
GA ať se co chce stane, Cmá ve mně bratra Gdál.
Mám točit se zády Dk rodině? Za co bych Gstál.
My oba se líbili Marii, mezi námi váhala.
Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala.
Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal.
Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal.
®:
Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad.
Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát?
Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet.
Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět.
Houkám a vidím před sebou světla koncový.
Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví.
Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil.
Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil.
Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr, kde je svět?
Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď!
®:
|
Pavel Bobek:
Pavel Bobek:
