Vypadáš Avážně komicky
a s tebou A7žít mám navždycky,
kde je tvůj Dmužný půvab, styl,
ač tak se Asnažíš ze všech F#7sil,
kdeže ty Hmiloňské sněhy D7jsou,
já žasnu Anad tvou proměnou F#7
vysoké Hmičelo, hm-hm-hm, D7češ
jak češ, tu Aprogresivní F#7pleš,
pod křivkou Hmipanovačných E7úst
teď vidím Adruhou bradu růst.
Divím se, když se dozvídám,
že prý máš A7jiskru, vtip a šarm ?
Za dveřmi Dnecháš všechen švih,
na gauči Ausneš v pantoF#7flích
a já pak Hmiz dlouhé chvíle D7snad
mohu ti Aplomby počíF#7tat,
tys` byl, Hmiach, člověk by se E7smál,
můj ideAál, můj ideál.
V neděli honíš zajíčky, statečně běháš za míčky,
schováváš břicho, vypneš hruď a hraješ tenis, buď jak buď.
Já myslím na tvůj ischias, jak budeš doma vzdychat zas.
Naštěstí Alpu doma mám a ta tvá záda taky známa pak,
to však už musí být můžem se jít i pobavit.
Jen si dáš dvě, tři na kuráž je z tebe grand a mecenáš
a kdekdo mi tě závidí, škoda, že už nevidí,
jak se ten grand pak promění v manžela v rámci šetření.
Ty's byl, ach člověk by se smál, můj ideál, můj ideál
Kéž by se vrátil onen čas kdy rozechvěl mne pouhý hlas,
hoch jako jedle, samý sval mi lásku věčnou sliboval,
já vím, máš rád své pohodní však kdybychom se dohodli,
nebyl by každý z nás tak sám a netěšil se bůh ví kam,
tak se mi zdá, že nakonec to není jenom moje věc.
Kdyby snad jiný měl mě rád, říkám ti kdyby, možná, snad...
Byť se mi líbil sebevíc, je proti tobě pouhé nic,
vždyť přes ty velké slabiny jsi ty, můj drahý, jediný.F#7
Jsi jaký Hmijsi a budeš E7dál:
můj ideAál, Dmůj ideAál.
|
Atomic Kitten:
