Bolí mě stín, co za mnou se plouží, topím ho v loužích kde odvahu vzít
Zrcadlo znám, ten ksicht přes kopírák, mozek vypínám, sebe proklínám
Pod sebou víš, pořád tě vídám, samotu snídám, ty mě neslyšíš...
Ref: Jenom postel, stolek a skříň o naší lásce ví
jenom postel, stolek a skříň, dvě srdce raněný
jenom postel, stolek a skříň, já pořád slyším tvůj hlas
jenom postel, stolek a skříň, proč nejde vrátit čas...
Bolí mě stín, co za mnou se plouží, po tobě toužím, už dávno to víš
neposílám ti další zprávy, o tom, jak pálí postel studená
Vodou půjdu dál, až ke rtům mi sáhne, tak proudy zrádné my utiší žal...
Ref: Jenom postel, stolek a skříň o naší lásce ví
jenom postel, stolek a skříň, dvě srdce raněný
jenom postel, stolek a skříň, já pořád slyším tvůj hlas
jenom postel, stolek a skříň, proč nejde vrátit čas... |
Ortel:
Ortel:
Lucie Bílá:
