Pamatuji si být v davu, cítit, že mi to nestačí.
A čekal jsem tak dlouho, a tvrdě pracoval, abych se dostal na pódium.
Všechno kromě hudby jsem nechal za sebou.
Jsou chvíle, kdy si jsem stále nejistý, kdy ve mně někteří lidé zasévají pochybnosti.
Pochybnosti, kvůli kterým přemýšlím, jestli mnou vybraná cesta je správná.
Pak jdu na koncert a uvědomím si, že není nic jiného, co chci dělat víc, než dát lidem ten stejný pocit, jaký oni dávají mně.
A někteří lidé to prostě nechápou. Myslí si, že jsem si vybral špatnou cestu.
Vím, co si o mně myslí
Vím, že si myslíš, že jsem nikdo |
