Ulice nemocné prázdnotou
jak linky pomocné nad notou,
obloha táhne těžké závaží,
mlékař mléko v konvích rozváží,
kdo si téhle jedné krásné chvíle neváží.
Chvíli před svítáním začne den,
paprskem slunečním probuzen,
rychle se prázdné město zaplní
a já chtěl bych ležet vedle ní,
až se noční ticho jejím hlasem zaplní.
Dobré ráno,
vstávej, půjdeme ven,
doufám, že měl jsi dlouhý pěkný sen.
Dobré ráno,
vstávat nemine nás,
doufám a vím, uslyším jen budík zas.
Na místo šeptání zazvoní,
budík mé sny o ní dohoní.
Dobré ráno,
vstávej, půjdeme ven,
doufám, že měl jsi dlouhý pěkný sen.
Dobré ráno,
vstávat nemine nás,
doufám a vím, uslyším jen budík zas.
Na místo šeptání zazvoní.
budík mé sny o ní dohoní.
|