Leona Machálková: Vítězové pěveckých soutěží nevědí, co si s tím vítězstvím počít

Cesta Leony Machálkové vzhůru nebyla snadná. „O to byla zajímavější. Prohry člověka zocelují. A když se pak něco povede, člověk z toho má dobrý pocit.“ Dostala se vysoko, ale slovo hvězda odmítá. „Líp se mi zachází se slovem populární zpěvačka. Ale to, než jsem se jí stala, trvalo osm let. Proto mi to nezamotalo hlavu.“

I tak si ale myslí, že to dřív měli zpěváci a zpěvačky jednodušší než dnes. Protože hudební průmysl fungoval úplně jinak. Televize točily hudební a zábavné pořady, kde se začínající zpěváci mohli představit publiku. „Dnes se ale točí hlavně seriály.“ Nepomáhají ani talentové soutěže. „Oni pak nevědí, co si s tím vítězstvím počít. Doba se změnila.“

Sny a skutečnost

Už v mládí přijížděla do Prahy se skupinou s „poetickým“ názvem Koryto. „Jezdívali jsme na různé akce na Výstaviště a na Střelecký ostrov. A chodili jsme si vydělat nějakou tu kačku i na Karlův most,“ vzpomíná na své začátky. O své budoucnosti prý tenkrát moc nepřemýšlela. „Ale toužila jsem se věnovat hudbě profesionálně.“

Kdyby to bylo tak, jak si to naplánovala původně, byla by učitelkou a zpívala nejspíš v nějakém učitelském sboru. Osud to ale v případě Leony Machálkové zařídil jinak|foto: Elena Horálková

Aktuálně připravuje vánoční desku. „Tu jsem ještě fanouškům nenabídla. Bude krásná a s láskou natočená. V listopadu a prosinci to zúročím i na koncertech.“ Dodává, že nabídka světového repertoáru je nepřeberná. „Ale je úžasné, když někdo napíše písničku jen pro tebe. Vážím si jakékoli kreativity, se kterou mě někdo osloví.“