Koncertům v areálu Loděnice tak svorně naslouchaly rodinky z okolních chat, vodáci a cyklisté, festivaloví matadoři, zvyklí obrážet akce po celé zemi, hudební fajnšmekři i fanoušci SuperStar.
"Nemá to chybu. Jsme tady celá rodina - můj synek, my s manželem a s námi i můj táta, fakt si nepamatuju, že bychom si něco užívali takhle společně," svěřila se mladá žena, když z Věry Martinové spěchala na irského rockera Glena Hansarda.
Největší lákadlo festivalu - Anetu Langerovou - nabídli pořadatelé hned v pátek. Superstar přitáhla do Loděnice na tři tisíce diváků a stejně jako kapela Buty, která páteční program uzavírala, nadchla hlavně ty mladší.
Sobotní odpolední program ladil hlavně generaci rodičů - program nabídl stálice typu Žalmana, Greenhornů, Spiritiuál kvintetu či Věry Martinové. Ale generační rozdíly rychle setřelo třeba vystoupení temperamentní kapely KOA.
Mladá Pavla Milcová zas před folkařským publikem klidně vystřihla Gershwina. Irský rocker Glen Hansard zas uprostřed strhujícího vystoupení nečekaně vytáhl na pódium písničkáře Pepu Streichla a donutil ho zahrát pohodové blues.
Lidé se přesouvali mezi dvěma scénami: zatímco na jednom pódiu se hrálo, na druhém se připravovali další účinkující. Neuvěřitelný spád, neuvěřitelné střídání stylů - a neuvěřitelný zájem neuvěřitelně různorodého publika.
"Střídavé hraní na dvou scénách je můj vynález. Díky tomu má program švih, vejde se do něj hodně kvalitních interpretů, lidi se neunaví a pořád je to baví," pochvaloval si organizátor Jiří Zapletal.
Kazem byly občasné problémy se zvukem na hlavní scéně. Kvůli nim se program dostával do skluzu. "Trochu vázla komunikace mezi technikem na pódiu a hlavním zvukařem, přece jen zatím není tolik zkušeností," omlouval to Jiří Zapletal.
Když kolem půl dvanácté končil charismatický Hansard, tleskalo mu ještě kolem dvou tisíc lidí. Než se ale podařilo ozvučit protější pódium pro vrchol večera - Vladimíra Mišíka a ETC, začali diváci odcházet.
"Na Mišíka jsme se těšili nejvíc, ale nedá se nic dělat - končíme. Už nemáme tu výdrž co zamlada a po pěti hodinách už toho máme dost. Jdeme spát," shodli se manželé z Ostravy, kteří podobně jako stovky dalších poslední vystoupení vzdali.
Udělali chybu. Když prošedivělé rockové legendy s taťkovskými bříšky začaly hrát, dostaly okamžitě usínající publikum do varu a kolem pěti stovek vytrvalců v hledišti nakonec Mišíka nechtělo pustit z pódia.
Třídenní muzicírování v Děhylově by podle Zapletala mělo v podobném duchu pokračovat i v příštích letech: "Rozhodně chceme dramaturgickou kvalitu udržet," slibuje organizátor.
