Tereza Hrabini se mezi tóny a písněmi pohybuje už odmalička. Výrazně ji ovlivnil dědeček, který ji přivedl ke country, od pěti let hrála na klavír. V roce 2018 spolu s Jiřím Sedlákem založila projekt Ether Eal. Dlouhodobě se věnuje i psaní a poezii a odtud už je jen krůček k písničkářství. A okolo něj se točí "Přerod", nahrávka, na níž autorka poprvé vystupuje pod svým vlastním jménem.

Už půlminutový popěvek "Kai, Kai, Kai", který desku otevírá, dává jasně na srozuměnou, že Terezinou hlavní devizou je její hlas a uhrančivý projev. Vokál, který má v sobě kus folklórní syrovosti a v některých polohách připomene Dolores O'Riordan z irských The Cranberries, se pohybuje od dramatického šepotu přes jakousi divoženkovskou rozjívenost až k oduševnělé zamyšlenosti.

Producent Tomáš Tkáč (něco něco, label Divnosti), který studiovce vtiskl její definitivní zvukovou podobu, si toho je jasně vědom. Společně se zpěvačkou totiž osobní texty zahalil mlhou ambientní elektroniky, šumů a zasněných kytar, které neodvádějí pozornost od osobních i poetických veršů, ale citlivě podtrhují to podstatné.

Titulní skladbu s hypnotickým refrénem tak doprovázejí vybrnkávaná exotika a citlivá basa, která podtrhuje naléhavost songu. Symbolickou "Hledání stromu" podporuje indická exotika, "Řeka v zimě" si ve slokách vystačí jen se znepokojivou zvukovou plochou. Tenhle minimalismus v kombinaci s vokálem vytváří skutečně svébytnou atmosféru, která velmi snadno pohlcuje.

Texty jsou křehkým náhledem do duše. Vyprávějí o touze a nenaplněných snech, tematizují vzpomínky na bezstarostné dětství, vyrovnávají se se zlomovými okamžiky v životě. Autorsky se o ně spravedlivě podělila samotná Tereza Hrabini a básnířka Eva Černá, která je pro písničkářku, jak sama uvedla, velkou inspirací. Je znát, že jsou obě dámy z podobného těsta, jejich vidění světa má podobné kořeny a v zásadě úspěšně se jim daří vyhýbat se některým nastokrát převařeným klišé a samoúčelnosti. Poetické obrazy, které Hrabini na prvotině předkládá, fungují a trefují se svou neotřelostí.

"Přerod" je kratičké album - necelá půlhodina je téměř EP. Na druhou stranu jde o pečlivě odvážený výběr, na němž není prostor na vatu. Zároveň si dovedu představit o kousek delší stopáž. Tady prostě zůstává pocit jakési neuzavřenosti, nedořečenosti. I tak je to ale silný debut překvapivě vyzrálé muzikantské osobnosti a velký příslib do budoucna.