Kingston/Praha - Jamajský zpěvák Bob Marley se stal první rockovou hvězdou z třetího světa a jeho desku Exodus, vydanou 3. června 1977, dokonce v roce 1999 časopis Time vyhlásil albem století. Desku, na které byl kromě typického reggae cítit vliv blues, soulu nebo britské rockové hudby, ocenily i další ankety. Hudební televize VH1 ji v roce 2001 dala na 26. místo žebříčku nejlepších alb všech dob, ovšem v podobném přehledu časopisu Rolling Stone z roku 2020 obsadila až 71. místo.

Poslední písnička alba, One Love, patří dodnes k nejznámějším hitům zpěváka, který se snažil sbližovat národy a bojoval proti chudobě a bezpráví. "Nepatřím na stranu bílých, nepatřím ani k černým, patřím jen Bohu. To on mě stvořil takového, jaký jsem," tvrdil syn černošské matky a bílého otce, který se narodil v únoru 1945 v Rhoden Hall na Jamajce. První singl vydal, když mu bylo 17 let, cestu ke slávě se Marleymu ale podařilo nastoupit až koncem 60. let.

Nejprve na rodné Jamajce, brzy se ale jeho houpavý rytmus prosadil i ve světě. Značný ohlas vyvolala alba Catch a Fire nebo Burnin' z roku 1973 s hity Stir It Up nebo Get Up, Stand Up či I Shot the Sheriff. V roce 1974 se původní kapela The Wailers rozpadla a Marleyho soubor začal vystupovat pod jménem Bob Marley & The Wailers. Nejlepšími deskami z tohoto období jsou Natty Dread (1975) - s asi nejslavnějším Marleyho hitem No Woman, No Cry - a Rastaman Vibration (1976).

Ve stejném roce, kdy vyšlo album Exodus, objevili lékaři Marleymu na palci u nohy vzácnou formu rakoviny kůže. Kvůli své rastafariánské víře odmítl navrženou amputaci - a nemoc se dále šířila. Do roku 1980 rakovina zachvátila další orgány a v září téhož roku Marley odehrál poslední koncert. Na jaře 1981 odletěl do Německa, alternativní léčba bavorského doktora Josefa Isselse mu ale nepomohla. Na cestě domů se Marleyho stav zhoršil, zemřel v Miami 11. května 1981 v pouhých 36 letech.