Frank Sinatra - těžko nějak jednoduše shrnovat jeho kariéru či snad život, navíc taky proč. I když ho třeba nebudou znát všichni náctiletí, od určitého věku už prostě na tuto legendu respektive na Sinatrovu hudbu přímo, či nepřímo narazíte. Písničky jako "My Way" či "New York, New York" zkrátka patří do platinového hudebního fondu téhle planety. Navíc není to tak dávno, co Sinatrovu osobu potažmo swing náležitě připomněl Robbie Williams. No, a o slávě Franka Sinatry může vypovídat například i to, kolik vychází ročně kompilací s jeho jménem. Představte si, že jen za loňský rok vyšlo kolem třiceti oficiálních výběrů. Pochopitelně ne všechny jsou kvalitní či třeba mají smysl.

Na kompilaci s nic neříkajícím názvem "Collections" najdeme skladby z roků 1945 - 1951, z čehož je patrné, že se tento výběr snaží zasáhnout rané Sinatrovo období. Najdeme zde písničky známé jako například "Nancy (With The Laughing Face)" nebo "One For My Baby (And One More For The Road)" nebo i méně známé, které vyšly jednou v padesátých letech minulého století a teď se objevují znovu až v novém tisíciletí. Příkladem může být výborný duet s herečkou Paulou Kelly "Sunshine Cake". "Collections" by byl velice dobrý výběr, nebýt jediné, nicméně dosti podstatné vady, kterou je jeho délka. Slabá půlhodinka mi přijde opravdu málo. Nicméně i tak se na takovémto malém prostoru ukazuje jedna věc: I z takto raných nahrávek je zřejmé, že Frank Sinatra prakticky od počátku mířil k hvězdným hudebním výšinám.

Upřímně řečeno, myslím si, že v dnešní době vydávat půlhodinové "Collections" s výběrem mladého Franka Sinatry je trochu krok mimo. Kdo si bude chtít koupit mladého Sinatru, spíše zaloví hlouběji v peněžence a sežene si o něco kompletnější nahrávku jeho raných let. Mým tipem by byla například čtyřdisková kolekce z roku 1998 s názvem "The Best Of The Columbia Years: 1943 - 1952". Hodnocení nepatří tedy hudbě jako takové, ale spíš koncepci tohoto titulu.