Hlavní obsah

Petr Fiala z kapely Mňága a Žďorp: Příjem z online koncertů je podstatný

Právo, Jaroslav Špulák

Minulou sobotu odstartovala valašskomeziříčská skupina Mňága a Žďorp jarní online turné. První koncert se konal v Liďáku v domovském městě a nachystaných je dalších deset. Kdyby svět neuzavřela pandemie koronaviru, byla by kapela na regulérním turné.

Foto: Lucie Levá

Petr Fiala stojí v čele skupiny Mňága a Žďorp od roku 1987.

Článek

„Odehráli jsme již dvacet online vystoupení, potlesk diváků nám ale stále chybí,“ říká zpěvák Petr Fiala.

Jaký z vašeho pohledu sobotní koncert v Liďáku byl?

Povedl se. Nebyl jsem nervózní a celé vystoupení bylo překvapivě klidné. Nic se nepokazilo, všechno, co jsme zamýšleli, dopadlo dobře. Hosté byli výborní, díky nim to byl vlastně takový minifestival, který trval tři hodiny. Neměli jsme připravený scénář, jenom program písniček, ale všechno probíhalo výborně.

Hosty byli Tomáš Hanák, Petr Váša a František Černý a Karel Holas z Čechomoru. Co jste si při setkání o této době řekli?

To, co se děje, jsme zhodnotili jako hudebníci i jako občané. Zjistili jsme, že všichni své kapely a svou práci pořád držíme a těšíme se, až se začne zase normálně hrát. Tohle musí časem skončit, teď to musíme přežít.

Hostem prvního koncertu měl být i Roman Holý z Monkey Business. Nakonec ale nepřijel, protože s kapelou hráli na online Spring Festivalu v Praze. Dohodli jsme se, že přijede na jiný.

Foto: Lucie Levá

Petr Fiala

Bavili jste se i o tom, kdy by se mohlo začít normálně hrát?

Vůbec ne. Nemá to váhu, protože budoucnost je nejistá. Všichni máme děti, ty měly jít už asi desetkrát do školy, ale pořád jsou doma. Samozřejmě doufáme, že by se mohlo hrát už v létě a na podzim pak víc. Jenže to jsme si mysleli už loni.

Kolik lidí v sobotu přenos z koncertu vidělo?

Prodalo se na něj něco přes tři sta vstupenek a k tomu nějakých dvě stě padesát permanentek. Některé lístky jsou hromadné, takže celkově to mohlo být asi šest set lidí.

Jak přišel nápad udělat online turné?

My vlastně turné tímto způsobem dělali už loni, protože na jaře i na podzim jsme odehráli po deseti online koncertech. Nemělo to ucelený tvar, ale hráli jsme každou sobotu. Když jsme přemýšleli, jak to udělat letos, napadlo nás, že bychom si mohli zvát kamarády muzikanty jako hosty. Tím dostaly koncerty jednotný tvar.

Pro nás jsou to takříkajíc tvrdá data. Není to jako honosit se statisíci zhlédnutími klipu na YouTube, z nichž některá trvají jen pár vteřin. Prvních patnáct dvacet minut vystoupení nabízíme lidem zdarma, aby se mohli podívat, co se děje a jací jsou hosté, které představíme na začátku. Potom se přenos přepne do placeného módu a lidé si mohou koupit lístek. Ten platí až do půlnoci následujícího dne, aby se mohli podívat i ti, kteří jsou třeba v sobotu v práci. Tak to bude na všech koncertech.

V rámci turné byly naplánované tři takzvané spešl koncerty. První jste odehráli v sobotu. Čím jsou zvláštní?

Buď je na nich více hostů, anebo se odehrají v neobvyklém prostředí. Mají také větší produkci. Spolupracujeme na nich s Kubou Koutným, synem našeho bývalého kytaristy, který je filmový produkční.

Druhý spešl koncert bude 24. dubna v Karlových Varech na střeše hotelu Thermal. Pozvali jsme na něj Mekyho Žbirku, kterého máme všichni rádi, protože je pro nás jedna z mála slušných konzistentních legend už od osmdesátých let.

Třetí se uskuteční 25. května u našeho saxofonisty Tibíka na statku. Už jsme tam loni zahráli vystoupení pro asi dvě stě lidí, pro tvrdé fanouškovské jádro. Odehraje se tam dvojkoncert s Vypsanou fixou. Vstupenka na spešl koncerty stojí 350 korun, na ostatní 150 Kč.

Foto: Lucie Levá

Petr Fiala

Odkud budete vysílat ty ostatní?

Stejně jako loni z naší zkušebny. Rozhodli jsme se, že ji uklidíme, aby byla útulnější a trochu jiná. Je to symbolické, protože kapely v současné době víceméně jinam, než do zkušebny nemůžou. Pro nás navíc vždy byla druhým domovem, někdy i přechodným bydlištěm. Je to místo, na kterém hrajeme a je nám tam lépe fyzicky i psychicky. A dá se tam hrát vždycky. Máme ale také různé nabídky na jiná místa. Loni jsme třeba hráli u kamaráda v prodejně aut mezi starými modely. Bylo to skvělé, hráli jsme tvrději a představili řinčivější písničky.

Jak jste si zvykli na to, že po skončení skladby neslyšíte potlesk?

Řeknu to upřímně. Myslel jsem si, že jsme se s tím vyrovnali loni, kdy jsme odehráli těch dvacet online koncertů. V sobotu jsme ale hráli po dvouměsíční pauze, kterou obvykle jako kapela v lednu a únoru míváme, a museli jsme si na to zase zvykat. Zasmáli jsme se tomu, nemělo cenu to hrotit. Zavolali jsme na kluky z techniky a vyzvali je, aby zatleskali aspoň oni.

Anebo si zatleskáme sami. Co nám zbývá. Hurá, sláva, trefili jsme konec písně. Musíme to trochu shodit. Děláme to, jak to jde, a lépe to zrovna nejde.

U monitoru mám navíc velkou obrazovku s chatem, na který lidé píšou jako vzteklí, posílají smajlíky, srdíčka nebo symboly pro potlesk. Takže potlesk vlastně máme, jen trochu jiný.

Jak moc vám loni online koncerty pomohly ekonomicky?

Lidi nám na dobrovolném vstupném poslali opravdu hodně peněz, za dvacet streamů více než osm set tisíc. Protože jsme ale nemohli hrát každý den, bylo to samozřejmě méně, než kolik bychom vydělali, kdybychom mohli normálně koncertovat.

Pořád to však bylo dost na to, aby nám to pomohlo. Ten příjem pro nás byl podstatný. Doufám, že to tak bude i v případě probíhajícího online turné, protože kromě toho, že jsme hudebníci, jsme také tátové od rodin a musíme platit nájmy a složenky jako každý. Snažíme se vydělávat tím, co umíme.

Uslyší lidé na probíhajícím turné i nějaké méně známe písničky?

Jednu jsme představili už v sobotu. Fanoušek z našeho tvrdého jádra napsal, abychom zahráli Podzim z mé druhé sólovky, který v kapele kromě mě nikdo neznal. Naučili jsme se ho, naučili jsme ho i Karla Holase a Frantu Černého z Čechomoru, a zahráli ho společně. Teď už Podzim umíme a tím pádem máme další písničku v repertoáru.

Koncert v sobotu 27. března bude na přání. Udělali jsme anketu na Facebooku, kam lidi mohou napsat, co chtějí slyšet. My vybereme jednadvacet nejčastěji žádaných písní a sestavíme z nich program. Na prvním místě, což je asi výsledek fanouškovské kampaně, je skladba Tygr na svobodě, kterou v osmdesátých letech hrála kapela Happyend, v níž někteří členové Mňágy a Žďorp působili. Musíme se ji tedy naučit a v sobotu zahrát.

Celé turné je postaveno na tom, že každý koncert bude co do programu úplně jiný. Loni jsme přehráli asi sto osmdesát různých písní a letos přidáme další.

Nedávno jste vydali akustické album Přístav Unplugged, na kterém je koncert z května z Valašského Meziříčí z hospody Přístav. Vyjde záznam i z jarního turné?

Natáčíme všechno. Když kapela dělá něco originálního, je dobré to zaznamenat. Za nějaký čas budeme moci třeba nějakou nahrávku lidem nabídnout, protože teď koncerty uvidí jenom ti, kteří si koupí vstupenky.

Myslíte si, že online koncerty přežijí do doby, kdy se bude moci hrát před diváky?

Podle mě ano. Beru to z pohledu naší kapely, protože pro ni je to dobrý způsob, jak oslovit lidi v momentě, kdy to nelze jinak. Máme v plánu vrazit vydělané peníze do kamer a techniky a udělat si malé streamovací studio.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám