Depeche Mode

Depeche Mode | foto: Mute/EMI

Temní Depeche Mode hlásí návrat na trůn

  • 7
Čtvrtstoletí existence slaví letos Depeche Mode. K výročí si synthpopová legenda nadělila nové studiové album Playing The Angel, následovníka čtyři roky starého počinu Exciter.

Mezitím stihli zpěvák David Gahan a hlavní tvůrčí mozek kapely Martin Gore vydat každý své sólové album, loni pak "depešákům" vyšla kolekce remixů. Tolik nedávná historie kultovní kapely, jejíž hlavním tématem i na novém CD zůstává bolest a utrpení s vidinou naděje.

Playing The Angel je svým způsobem volným pokračováním Exciteru. Převažují střední a pomalá tempa, byť rozjezd alba slibuje taneční jízdu. ÚVodní A Pain That I'm Used To oplývá silnou melodií a gradací, následující John The Revelator je ukázkové elektronické blues s výtečnými ženskými gospelovými vokály.

Hymnická Suffer Well je prvním autorským příspěvkem Gahana v historii DM. Povzbuzen ohlasy na sólový debut si zpěvák, který se dostal z drogové závislosti, prosadil ještě další dvě skladby - zpovědní triphop I Want It All a do zvukových hrátek zaobalenou Nothing's Impossible.

Jeho vyzrálý baryton dodává písním další temný rozměr, až na dvě výjimky zpívané Martinem. A nebyl by to Gore, kdyby Macro a Damaged People nebyly balady - první éterická a kosmická, druhá rozcinkaná a zadumaná.

Playing The Angel (kousek to textu ze závěrečné The Darkest Star) oplývá analogovými zvuky, zásluhou producenta Bena Hilliera, který se nebál třeba zvukové exploze v polovině industriální The Sinner In Me. Na albu nechybí ani, pro kapelu už tradiční, kytarové vyhrávky.

Zkrátka, tohle jsou Depeche Mode na vrcholu sil, s novou, po čertech temnou, ale výtečnou kolekcí písní, z nichž vytáhnou několik singlů, silnějších než je pilotní Precious připomínající legendární Enjoy The Silence.

Album Playing The Angel vychází 17. října.

Depeche Mode - Playing The Angel
Mute/EMI, délka CD 52:23
Tři pecky: A Pain That I'm Used To, John The Revelator, Suffer Well

Hodnocení iDNES: