Britský hudebník Jake Bugg se po vydání bezejmenného debutu v roce 2012 stal celosvětovou senzací. Civilním projevem a návratem ke klasickému písničkářství si vysloužil přízvisko mladý Bob Dylan. Kvalitativní úroveň si udržel i na svém druhém o rok mladším albu "Shangri La". Bugg si poté dal tři roky pauzu, aby se vrátil se zcela novým zvukem na rok staré nahrávce "On My One", na které se více naklonil k mainstreamu a kde nechyběly prvky popu, hip hopu i r'n'b. Média víceméně jednohlasně jeho úkrok od zavedeného rukopisu strhala a ani komerčně se desce příliš nedařilo. Zcela jasný signál tak zřejmě způsobil rychlý návrat ke staronovému zvuku. Novinka "Hearts That Strain" je totiž klasický Bugg, jak ho máme rádi. Novinka je plná odkazů především na starou hudbu. Ať už je to country ("Waiting", "Every Colour In The World"), folk ("This Time") či zlatá šedesátá léta ("In The Event Of My Demise"). Nechybí ani tklivé balady, které Bugg prostě umí ("The Man On Stage", "Hearts That Strain"). Celkově je novinka povedená, byť jí chybí moment překvapení i skutečný vrchol. Rozhodně to je ale příjemný návrat k jednoduchému, ale efektivnímu songwritingu, bez nadbytečného materiálu. Každá píseň vypráví příběh a má čím zaujmout. To se o minulém albu rozhodně říct nedá.