Dlouhé bylo čekání na nástupce desky Návaz domácích melancholických doom melodiků Silent Stream of Godless Elegy. Po sedmi letech, konkrétně 11. května, přicházejí s deskou Smutnice a troufám si říci, že to čekání za to stálo.
Deska Návaz byla takovým milníkem v kariéře SSOGE. Pomohlo tomu i to, že podepsali smlouvu se Season of Mist, který je kupodivu netlačil do anglických textů. A to bylo jen dobře, české texty mají „sajlenti“ povedené. O mix se tehdá postaral Roland Grapow a produkoval ji Tomáš Kočko. Smutnice je opět kompletně s českými texty, ale vychází u domácího labelu Redblack Productions, mix byl i nyní v rukou Rolanda, avšak v produkci Yossiho Sassi (ex-Orphaned Land), u kterého se o folkové cítění bát nemuseli. A myslím, že ty změny jsou znatelné.
Texty napsala vesměs kompletně Hanka s malým přispěním svého manžela Radka, se kterým stojí také za veškerou hudbou. Přispěl však i Miroslav Petřek, který ale v kapele od roku 2015 nepůsobí. Mezi hudebními hosty je taktéž producent Yossi, který v písni Za nevěstou jednak hraje na několik nástrojů (bouzouki kytara či shekery), ale také doplnil svým hlasem chorál, kterému dominuje folklorní sbor Kriváň. Mezi klasickými nástroji jako jsou kytary, basa či bicí se v hudbě SSOGE setkáváme tradičně i s violou a violoncellem, ale také s cimbálem či dulcimerem. Jejích folkový vklad není jen v tom, že se tyto hudební nástroje pojí s folklórem, který nejednomu na mysl podsune třeba Valašsko, ale oni jej v hudbě SSOGE zastupují i co se hudební stránky týče. Nejednou jsem si při poslechu říkal, že tohle by slušelo i nějakému cimbálovému souboru. A ať máme výčet těch, kteří mají s novou plackou něco společného, uvedu zde i Strigu. Ta má na svědomí grafickou podobu.
Textově se dá o albu říci, že mapuje jeden den. Ráno, kdy je Kovářem ukováno slunce, a večer, kdy slunce umírá a bohyní smrti Moranou je odváděno do Návu. A co se lyrické podoby týká, je to obrovská devíza současných Sajlentů. Slovanští bohové, mytologie či prostý život na vesnici a to vše často v metaforách. Když jsem si je četl, říkal jsem si, že tohle bych si v angličtině nedokázal absolutně představit. Dle rozhovoru, který ústřední dvojice poskytla jednomu časopisu, jsem nebyl sám. Angličtina je sice světová a díky ní by se texty mohly zalíbit i v zahraničí, ale čeština je tak krásný a těžký jazyk, a když s ní někdo pracuje tak jako Hanka na Smutnici, je takřka nepřeložitelná. Ne, že by to nešlo nějakým způsobem přeložit, ale bylo by to sakra kostrbaté, kouzlo slovních hříček by šlo do kytek, stejně jako um textaře pracovat s rodným jazykem. Což dokládá i to, že v promo materiálech, ale i v bookletu je přeložen jen kousek textu, pro jakousi ilustraci, o čem skladba je. Věřím, že paní překladatelka Katka se vážně zapotila, když viděla, co jí předložili k překladu. No dle rozhovoru se však shodli na tom, že nemá smysl to prznit angličtinou, proto jen ukázkový překlad.
Hudebně je deska o něco melodičtější než její předchůdce, ale pár pojítek by se zde dalo určitě najít, a to třeba v písni Ptakoprav (v jeho úvodu stále slyším Hanku říkat Shrek), která začíná podobně jako Skryj hlavu do dlaní, je však více podkreslená kytarou, ovšem podobnost tam slyším. Asi nejtvrdší skladbou alba je Kdo z nás je víc, která to v úvodu neskutečně tlačí a dominuje jí Pavlův zpěv. Koncertně to bude určitě jedna z tutovek, u níž si nejeden pořádně zahází hlavou. Následující píseň Synečku je pravým opakem. Krátce jen Hančin zpěv, poté doprovod v režii cimbálu. Ano, je to jedna z těch písní, která by slušela i cimbálovce, a to nejen hudebně, ale i textově. Ten pojednává o dívce, která čeká na svého milého, který odešel na vojnu. Jelikož to píši kolem prvního Máje, naskakuje mi na mysl film Máj… K cimbálu se přidávají bicí a tempo se pomalu, ale jistě zvyšuje, basová linka vás začíná nutit podupávat si nohou, a když se dostaví kytary, tak začínáte tančit. Škoda, že je to nejkratší kus na desce, pět minut bez tří vteřin.
Malověrná dá vyniknout base. Ona ta basa má na celém albu povedené linky, to se musí nechat! Za nevěstou, s oním již zmíněným chorálem, má velice řízné kytary. Závěrečná skladba Bezbřeží je dle mého pocitu tou nejmelancholičtější, nejsmutnější na albu, avšak pro mě s nejlíbivějším textem pojednávajícím o umírání a cestě do Návu. Vím, že neustále zmiňuji texty, ale prostě nemůžu jinak. Na Smutnici jsou texty obrovským posunem vpřed.
A takhle bych mohl mluvit do aleluja, ale já nechci. Chci si v klidu vychutnat desku Smutnice z dílny Silent Stream of Godless Elegy, a to jak doma, tak na některém z koncertů Smutice tour – já konkrétně ve Valmezu.
Co říci závěrem? Jen asi to, že SSOGE přišli po sedmi letech s více než dobrým albem, které je posune zase o kus dál. Že touto deskou boří další hranice mezi hudebními žánry, protože je nejde označit jen doom či folk metalem, nebo ne aspoň v tom slova smyslu, který se vybaví široké veřejnosti. Sajlenti dávkují melancholii, melodiku, báje a legendy, folkové prvky v rozumných dávkách. Hančin hlas je dle mého v nejlepší formě, stejně tak Pavlův chraplák, který ale sem tam přidusí a ukáže, že i čistý, jemný zpěv mu není cizí. Oba se rozumně střídají i doplňují, byť umím si představit, že by Pavlův hlas mohl být slyšet častěji, ale to necháme na kapele samotné. Dále dokazují, že čeština je úžasný tvárný jazyk, se kterým je radost pracovat, a že není nutná angličtina proto, aby vás zahraničí poslouchalo. Přiznejme si, kolik z nás si anglické texty překládá nebo aspoň vyhledává jejich překlady?
Takže ať si album pustíte na nějakém streamu či si jej pořídíte ve fyzické podobě, dejte si jeho poslech v klidu a vychutnejte si jej tak, jak si zaslouží. Pro sběratele jen dodám, že vinyl bude údajně do půl roku.
Seznam písní:
1. Ten, který ukoval Slunce
2. Kdo z nás je víc
3. Synečku
4. Ptakoprav
5. Malověrná
6. Za nevěstou
7. Tichý zpěv
8. Bezbřeží
Sestava:
Hana Hajdová – vocal
Pavel Hrnčíř – vocal
Gabriela Povrazníková – violin
Michal Sýkora – violoncello
Radek Hajda – guitar
Stanislav Pavlík – bass
Michal Milták – drums
Hosté:
Yossi Sassi – bouzoukitara, guitar, bass, shaker, choirs in „Za nevěstou“
Míša Lipárová – dulcimer, choirs in „Kdo z nás je víc“ & „Malověrná“ & „Za nevěstou“
Martin Šob – choirs in „Malověrná“ & „Za nevěstou“
Folklore ensemble Kriváň – choirs in „Za nevěstou“
Seznam koncertů pro Smutnice Tour 218