EDo tváře čas mi E7hlubokou brázdu Asamotou vyrejEval, tělo je H7rozeschlej prám, kdy pluje Astále jen sám, co je ti H7platný, e jsi kapiEtán.
Do zrzavejch strun svýho banja dávno u jsem nezahrál, e jsem byl stále jen sám, v srdci mám nejeden rám, ivot je tvrdej, i kdy jsi kapitán.
Ž: E7A tak vdy Azůstane H7sám, Enikdo ti nepoC#miví, jak má Aít, H7abys byl miloEván, E7a tak vdy Azůstane H7sám, a Ekoláč medoC#mivý za tebe Asní kaH7pitán KorkoErán.
Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí, z koile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár, co bude dál, mi nikdo nepoví.
V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal, já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám, abych měl jednou na pořádnej flám. Ž:
festival Lodenica:
Citron:
Wabi Ryvola:
Wabi Ryvola:
