EV noci tak hluboké až psi vijí,
Akdyž srpek měsíce zařízl tmu,
Hschovalo se v hradní bráně pár zA, Emoklých lidí.
Hromy a blesky v temné harmonii,
všichni byly jako vítr v divokým snu,
náhodná sešlost co se zítra už neuvidí
Lidi jsou si blíž když z nebe padá voda, hned vytáhli to co po kapsách měli,
zakouřili popili a zpívali si spoustu písní.
Co koluje to vždy ti někdo podá a ta holka vlevo se tak hezky dělí
a ta vpravo taky, to budou nejspíš místní.
AAndělé lítaHjí jen Ebrzy z rána, toA, H, E když na ně čekáš celou noc.
Když je tvá duše potrhaná, přilétají rychle na pomoc.
AAnděl se šalmHají, anděl s Aratolestí, Handělé štestíA, E.
Ještě večer si měl pocit že jsi v koncích, ale teď už ti stoupá světlo z očí,
holky že nad ránem si vyjedem za stádem koní.
Bosky tančíš s nima po záhoncích, až i hvězdy dokola se s tebou točí,
hlína je teplá a měkká mezi prsty a voní.
Andělé...........
Pak jejich auto stálo v prostřed polí, nad lesem právě slunko vycházelo,
jen mlžný opar halil lesklou čerstvou lesklou oranici.
To srdce sevře a už nepovolí, ty dvě holky nevim co to do nich vjelo,
za blůzy si strkají mladou mokrou kukuřici.
A navzájem si ji pak vytahují a znova do pole běží pro munici,
jedna druhou se smíchem svalí do orosené trávy.
Až se jim při tom boty sami zují, blůzky padají jak plachty plachetnici,
(já zahlídl křídla a tak začal nový den boží slávy) 2x.
Andělé............
|
Slávek Janoušek:
Bokomara:
Bratři Ebenové:
Bůhví:
