minky a světel zář
Aplaus, květiny, vechno co k tomu patří
Zakrývá mou pravou tvář
A e mi lecos jde snáz
Snadno pak uvěří
Kdo mě jen z hleditě zná
Já vak jak u se zdá
Nejsem o nic líp ne-li ty druhý
Dlouho se povídat dá
Jaký já starosti mám
Jsou, ale vední
A přenudně obyčejný
Snad někdy přítě to vyjde
Říkávám holkám s oblibou
Kdy na tom bývají bídně
Kdy jejich kluk el za jinou
Sama se tvářím
e je mi fajn
Pohodou zářím
Předstírám
Dlouhou dobu u vím
Říct, e musím říct jen
Co se od hvězdy ádá
Kdo pravda zájem u má
Poslouchat to co sám zná
Kdy je to vední
A přenudně obyčejný
Snad někdy přítě to vyjde
Říkám té pánům s oblibou
Těm, kterým záhadné přijde
e domů zase sami jdou
Snad někdy přítě bude zas fajn
Snad někdy přítě bude fajn
Kdy drí vás zemská tíe
Take se z místa nejde hnout
Vyčteno mám z moudrých kníek
Boty co tlačí musí zout
A pak se tvářit, e je zas fajn
A pak se tvářit, e je fajn